This site uses cookies.
Some of these cookies are essential to the operation of the site,
while others help to improve your experience by providing insights into how the site is being used.
For more information, please see the ProZ.com privacy policy.
English to Czech - Rates: 1.60 - 2.00 CZK per word / 400 - 500 CZK per hour Czech to English - Rates: 1.60 - 2.00 CZK per word / 400 - 500 CZK per hour Slovak to English - Rates: 1.60 - 2.00 CZK per word / 400 - 500 CZK per hour German to Czech - Rates: 1.60 - 2.00 CZK per word / 400 - 500 CZK per hour
All accepted currencies
Euro (eur)
Payment methods accepted
PayPal
Portfolio
Sample translations submitted: 1
Czech to English: MFK System (book) (translated in 2010) General field: Medical Detailed field: Medical (general)
Source text - Czech 15
Předmluva
Fyzioterapie je obor, který je ve velké nevýhodě oproti jiným medicínským oborům. Hodnotí a
následně upravuje svalové dysbalance, které se nedají tak jednoduše zobrazit jako poruchy struktury.
Zlomenina nebo výhřez ploténky jsou údaje objektivní, bolest je jev subjektivní.
Faktem je, že není v silách fyzioterapeuta vždy zodpovědně a v krátkém čase zanalyzovat při každé
návštěvě pacientův stav funkčních poruch pohybového systému, protože prvků, které
tuto situaci ovlivňují, je v těle mnoho.
Fyzioterapeuté mohou mít při své práci pocit, že pracují pouze
s omezenými informacemi, které jim poskytuje sám pacient.
V praxi se často setkávají s faktem, že pacientem podané informace
o jeho zdravotním stavu a důkladný kineziologický rozbor
nestačí na to, aby se oba zorientovali v současné situaci. Použití
praxí prověřených fyzioterapeutických plánů, osvědčených technik
či metod často nevede k oboustranné spokojenosti.
Ukazuje se, že je velmi užitečné propojit obor fyzioterapie s informatikou.
Obsahem této publikace je popis použití metody, která
umožňuje rychlou komunikaci mezi fyzioterapeutem a pacientem.
Fyzioterapeut vloží zjištěné poruchy do počítačového programu,
který v krátkém čase vytvoří vizuální projekci celého hybného
systému.
16
Obrazové zpracování přináší ucelené informace a zpětnou vazbu
fyzioterapeutovi i pacientovi. Zdokonaluje užití terapeutických
technik, a tím i zkracuje celkovou dobu léčby.
Metoda MFK, pracovně nazývaná manuální fyzioterapeutická
korekce, je zkratka označující iniciály jména autora.
Metoda MFK propojuje manuální práci fyzioterapeutů s počítačovým
programem (dále jen expertní systém MFK).
Expertní systém MFK je počítačový program vyvinutý pro práci
s metodou MFK. Zpracovává medicínské údaje, které využívá
fyzioterapeut při hodnocení diagnostiky a terapie funkčních
poruch pohybového systému.
Fyzioterapeut má pomocí expertního systému MFK ucelené
informace o vztazích funkčních poruch pohybu pacienta. Získává
větší prostor pro vlastní tvořivou práci, která je technikou nenahraditelná.
Pacient dostává pomocí expertního systému MFK obrazové zpracování
o svých obtížích, a tím schopnost lépe se zapojit do aktivní
spolupráce.
17
1. SYSTÉM MFK
18
1.1 INFORMAČNÍ SYSTÉMY ČLOVĚKA
Živé lidské tělo je informační síť s nezměrným množstvím komunikačních
systémů. Kardiovaskulárním, dýchacím, nervovým
a kosterním, stejně jako emotivním a intuitivním.
Nervy samy o sobě představují pouze komunikační cesty. To,
co je uvádí do provozu, je právě proud impulsů a signály běžící
po spojnicích nervů, křižovatkami synapsí až k místu určení, kde
jejich dekódování vyvolá akci. Svaly se stahují, ochabují, cévy se
smršťují a vyprazdňují, žlázy vypouzejí do oběhu sekrety. Bez
akčních impulsů jsou i nervy jako takové mrtvé a neživé. Teprve
síla procesů a dějů (energie) jim dává život.
Na dráždění odpovídají nejen nervové, ale také tzv. humorální
mechanismy, které jsou podnětem spuštěny do chodu. Vegetativní
nervy dodávají impuls některým žlázám s vnitřní sekrecí, v prvé
řadě přirozeně jejich žláze nadřazené a řídící, hypofýze. Ta je spojena
s mozkem spodinou mozkové tkáně, hypotalamem, úzkou
stopkou a její funkční sepětí s tímto ústředním orgánem nervové
soustavy je nepochybné.
Podrážděná hypofýza vydává přímo do krve nepatrné dávky četných
hormonů, které specifcky ovlivňují vzdálenější žlázy se
širokým spektrem účinnosti. Určitou roli zde hrají zvláštní biologicky
aktivní látky, tzv. biogenní stimulátory, které se uvolňují
z buněk zničených nebo poškozených mechanickým poničením.
19
Zapomenout nelze ani na impulsy vycházející z psyché člověka,
tedy z jeho duševního rozpoložení. Mají velký význam při průběhu
choroby, mohou tyto složité děje mezi nervovou soustavou
a tkáněmi brzdit, zpomalovat nebo naopak zrychlovat, tak přispívat
k hojení. Mnohé metody využívají k práci s pohybem emotivní
a intuitivní systém jako například Feldenkraisova metoda,
ajurvéda, akupunktura a další. Tělo používá svoji kůži a svalstvo
k tomu, aby vnímalo vše, co se děje kolem.
Tělo je živoucím záznamem a je ceněno pro svoji přesnou schopnost
registrovat okamžitou reakci, cítit a dokonce tušit předem.
Tělo je organismus, který sděluje své emoce barvou a teplotou,
pohybem, bolestí. Tělo a jeho části slouží jako „paměťová schránka“.
Paměť je uložena v obrazech a pocitech, v samotných buňkách
těla. Emotivní systém informuje tělo. Je jasné, že je tomu
i naopak.
Každý jedinec má své normy a zároveň existují normy pro každého
jedince v daný okamžik. Jsou tedy jedinečné a neopakovatelné.
Jsou-li proměnné a vyvíjejí se, pak člověk splňuje pravidlo
pohybu a jeho hybný systém je funkční.
Jsou-li určitá místa pohybového systému, která nereagují
na žádnou zpětnou vazbu, pak je pravděpodobné, že nastal okamžik
trvalé poruchy funkce.
Takový dlouhodobý stav vede pouze k jedinému – nenapravitelným
degenerativním změnám.
20
Změny hybné regulace, které se projeví funkčními svalovými
změnami, kloubním změnám předcházejí. Svalstvo tak svým způsobem
představuje tu část hybného systému, do které se určitým
způsobem všechny poruchy hybnosti promítají.
1.2 TECHNICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY
Pokud přijmeme za své laické přirovnání lidského mozku k počítači,
pak je CNS jeho hardware a geneticky zakódovaný charakter
jeho základních funkcí frmware. Nově získané funkce
v podobě pohybových vzorů nebo programů, které se CNS naučila
a se kterými společně s pevnými programy pracuje, pak lze
označit jako software.
Pohybový systém je tedy velmi precizně sestaveným „strojem“,
který o sobě do prvního zakolísání nedá vědět, jestliže se o něj
však s veškerou pečlivostí a pozorností staráme. V opačném případě
jedna chyba způsobí druhou a záleží pak už jen na zkušenostech
a praxi odborníka - terapeuta, zda dokáže „stroji“ vrátit
jeho původní funkčnost a bezchybnost.
Organizace pohybového systému v sobě zahrnuje složky podpůrnou
(tvoří ji skelet, klouby, vazy), silovou (svaly, jež následkem
transformace chemické energie na mechanickou tvoří pohyb),
řídící (nervový aparát) a logistickou (nastavuje a udržuje podmínky
pro činnost vnitřního prostředí).
Když dojde v některé ze složek k dystabilitě, tedy k jejímu omezení,
rozdělujeme ji na dvě kategorie. Na reverzibilní, která přináší
omezení nebo neschopnost vykonávat běžně jakoukoliv tělesnou
21
nebo duševní činnost a ireverzibilní, která přináší ztrátu určité
tělesné nebo duševní funkce, jež snižuje možnost uplatnění jedince
v běžném životě.
Obecně můžeme konstatovat, že v současné fyzioterapii se nedostaneme
k pozorování skutečné podstaty funkčních změn pohybového
systému člověka.
Zaměřujeme se na jeho jednotlivé nedostatky, ale jak se ony projevují
v celku, nám často uniká.
Lidské tělo pracuje s nekonečným množstvím informací.
Chemické látky, závislosti prvků, tkání, systémů, umístění, funkce,
pravidla, chování, podmínky a tisíce dalších ukazatelů. To vše
jsou nezbytné informace k tomu, aby lidské tělo fungovalo tak,
jak má. Dojde-li k chybě v přenosu „dat“ v lidském organismu,
vznikne nemoc.
Informační systémy zpracovávají zákonitosti dat a umožňují
přenos informací, které jsou pro uživatele prospěšné.
Expertní systém MFK používaný v metodě MFK obsahuje
a zpracovává člověkem předem vložená data, prvky. Anatomické
prvky hybné soustavy, konkrétní umístění a funkce, vzájemné
vztahy a zákonitosti svalové soustavy, kloubní soustavy, nervové
soustavy, vnitřních orgánů a kůže, funkční řetězení hybných
stereotypů.
Nezapomíná na terapeutické techniky měkkých tkání, zákonitosti
refexní terapie, mobilizačních technik, elektroléčebnýchtechnik,
cvičebních prvků a jejich sestav. Výsledky narušených
22
vztahů prvků přehledně předává formou obrazového zpracování
terapeutovi i klientovi.
Informatika je ve fyzioterapii je v současnosti nová klinická
oblast. Z pohledu diagnostiky i terapie pohlíží na celkový
stav funkčních poruch pohybového systému z hlediska vzájemných
vztahů.
Doposud je odbornost fyzioterapeuta založena na kvalitních
odborných znalostech, praktických dovednostech a intuici.
V ordinaci fyzioterapeuta komunikují obvykle terapeut a pacient.
Expertní systém přináší oboru fyzioterapie, kde je dosud lidský
faktor nenahraditelný, mnoho výhod. V ordinaci tak mezi terapeuta
a pacienta přibývá nový komunikační prvek, jehož pomocí
oba získávají v krátké době přehled o stavu pohybové soustavy
pacienta jako celku.
Znají sebemenší dysbalance hybného systému, množství a rozmístění
funkčních poruch svalového systému.
Expertní systém pomáhá fyzioterapeutovi i pacientovi přemýšlet
o pohybových funkčních omezeních a možnostech v komplexních
souvislostech.
23
Umožňuje sledovat v čase vývoj změn. Jeho výhodou je i ušetření
času vynaloženého na nezbytný detailní kinezilogický rozbor.
Počítačový 3D model, který znázorňuje poruchu hybnosti v prostoru,
zobrazuje vyšetřeného klienta v omezeném postoji, stereotypu.
Fyzioterapeut i pacient díky tomuto zobrazení lépe pochopí
místo bolesti a terapeut tak snadno rozhodne o užití dalších
léčebných praktik, jako je cvičení, měkké techniky a jiné.
Pacient dostává ucelenější a představu o aktuálním stavu svého
pohybového aparátu.
Správná volba druhu léčebné techniky a správné pořadí jejich
užití hraje velmi významnou roli při zlepšení kvality pohybových
stereotypů jedince.
Díky propracovaným metodickým postupům může fyzioterapeut
kvalitněji posuzovat aktuální stav jedince a případné nedostatky
korigovat.
Je nutné poukázat na skutečnost, že použití expertních systémů
při vyšetřování, diagnostice a léčbě hybného systému ve formě
počítačového zpracování dat je při správném použití velkou předností.
Zdokonalovat tuto metodickou oblast fyzioterapie je pro dnešní
a příští generaci nezbytné. S jejím rozvojem nabude fyzioterapie
u pacientů patřičné vážnosti.
24
1.3 METODA MFK A EXPERTNÍ
SYSTÉM MFK
V. Janda ve své dlouholeté odborné práci vždy poukazoval na nutnost
přesného vyšetření pacienta, které jediné je základem racionální
terapie. Podrobně analyzoval otázku funkčních poruch
pohybového systému, snížení svalové síly na funkčním podkladě,
tzv. pseudoparézy.
Metoda MFK na jeho zkušenosti navazuje. Přináší k těmto
poznatkům a tématům týkajících se pohybových systémů moderní
a komplexní fyzioterapeutický přístup.
Metoda MFK vychází ze zásad současné fyzioterapeutické
praxe a obohacuje ji o možnosti, které nabízí současná úroveň
programování. Jak již bylo řečeno, vzájemným propojením
práce fyzioterapeuta a expertního systému MFK získává terapeut
i klient velkou výhodu nejen v oblasti komunikace, ale
i v léčebném efektu.
Expertní systém MFK zpracovává fyzioterapeutem vložené
informace o poruchách jednotlivých prvků hybného systému.
Následně zobrazuje výsledky zákonitostí jeho poruch a nabízí
vhodný terapeutický postup tak, aby bylo zachováno pravidlo
aplikace terapeutem zvolené léčebné techniky na určité místo
a v určitém pořadí.
25
Práci fyzioterapeuta s expertním systémem MFK lze velmi stručně
rozčlenit do několika hlavních okruhů :
1. Vstupní pohovor – anamnéza
2. Vyšetření
3. Diagnostika – projekce tělních systémů
4. Volba techniky terapie
5. Kontrola
6. Plán další terapie
1.3.1 VSTUPNÍ POHOVOR – ANAMNÉZA
Terapeut provádí při vstupním pohovoru klasicky vedenou anamnézu.
Obrazovým vyjádřením zaznamenává do expertního
systému MFK klientem sdělované údaje o trvalých, dočasných,
objektivních i subjektivních změnách na tkáních pohybového
systému.
Do obrazové mapy zaznamenává výskyt zlomenin kostí, lokalizace
jizev na kůži, bolestivé obtíže svalů, kloubů, křečí apod.
Do přehledné tabulky písemně zapisuje podrobnosti, týkající se
daného problému.
26
Obr. 1.1: Obrazová mapa anamnézy.
Na obrazové mapě expertního systému MFK – anamnéza jsou
vyznačeny následující údaje:
Zlomenina stehenní kosti na pravé dolní končetině v současnosti
s nebolestivým projevem, operace v oblasti pravého vnitřního
kolene v současnosti s nebolestivým projevem, v oblasti bederní
páteře v úseku L3-L5 projev současné bolesti stupně 3 (dle stupnice
škály bolesti) bez strukturálních změn na páteři, projev současné
bolesti stupně 3 (dle stupnice škály bolesti) v oblasti musculus
quadratus lumborum a musculus glutaeus medius a projev
občasných obtíží v oblasti pravé horní části musculus trapezius
a atlantooccipitálního skloubení.
27
1.3.2 VYŠETŘENÍ
Po vstupním pohovoru provádí terapeut, jako při každé další
návštěvě klienta, vyšetření hodnotící myokinetickou aktivaci.
Vždy porovnává pravou a levou stranu. Konkrétní změnu myokinetické
aktivace proti normě zaznamená do expertního systému
MFK v přesně určeném místě.
Obr. 1.2: Terapeut provádí vyšetření hodnotící myokinetickou
aktivaci musculi glutaei maximi. V označeném místě provádí
terapeut níže popsané vyšetření.
28
1.3.3 PROJEKCE TĚLNÍCH SYSTÉMŮ
Výsledky vyšetření myokinetické aktivace jsou vyhodnoceny algoritmem,
který vychází ze závislostí mezi částmi jednotlivých tělních
systémů (nervového, svalového, kloubního a páteře).
Vztahy mezi změnami myokinetické aktivace vyšetřovaných svalů
proti normě jsou zobrazeny na diagnostické mapě svalového systému
v expertním systému MFK.
Obr. 1.3: Diagnostická mapa svalového systému expertního systému
MFK.
Na obrázku jsou zobrazeny vztahy mezi změnami myokinetické
aktivace vyšetřovaných svalů proti normě. Sytost zobrazení
určitých svalových skupin vyjadřuje projevy obtíží na svalovém
systému.
29
1.3.4 HISTORIE ZÁZNAMŮ
Expertní systém MFK umožňuje ukládat obrazové zobrazení
jednotlivých diagnostických nálezů svalového systému, historicky
porovnávat a hodnotit vývoj změn.
Obr. 1.4: Porovnání čtyř záznamů změn myokinetické aktivace
svalů.
Z obrazového zpracování jednotlivých nálezů jsou patrné změny
obtíží v oblastech pletence ramenního a zadní strany dolních
končetin.
30
1.3.5 VOLBA TERAPEUTICKÉ TECHNIKY
Fyzioterapeut po pečlivém zhodnocení získaných objektivních
a subjektivních nálezů z anamnézy a z vyšetření vybere vhodnou
fyzioterapeutickou techniku z nabízené škály expertním systémem
MFK (stimulace soustavy refexních bodů, masáž svalů,
stimulaci trigger pointů (Trp) a tender pointů (TP), mobilizace,
elektroléčba, cvičení apod). Postup a místo zákroků vybrané
techniky je zpracován dle aktuálního nálezu a veden expertním
systémem MFK. Pečlivá aplikace vybrané techniky je plně
v rukou fyzioterapeuta.
Obr. 1.5: Terapeutická mapa expertního systému MFK .
Refexní stimulace trigger bodů ukazuje v levé části na postavách
z předního a zadního pohledu oblasti, které jsou připravené
pro stimulaci trigger bodů a v pravé části aktuální nabízenou
oblast pro stimulaci trigger bodů. Přesnou lokalizaci místa
aplikace u pacienta vyhledá fyzioterapeut sám dle svých dovedností.
V dolní části mapy je znázorněn modrým pruhem časový
údaj o postupu zvolené techniky.
31
1.3.6 KONTROLA
Po každé ukončené fyzioterapii provádí fyzioterapeut kontrolu
myokinetické aktivace těch svalů, které byly při vyšetření označeny
jako změněné oproti normě.
Tyto polohy jsou zobrazovány expertním systémem MFK. Klient
a terapeut tak získávají přehled o účinnosti zvolené terapie.
Obr. 1.6: Kontrola
V expertním systému MFK jsou na závěr vyhodnoceny ty svaly,
které byly při vyšetření označeny jako změněné oproti normě.
Dle nabídnutých vyšetřovacích poloh provádí fyzioterapeut jejich
kontrolu.
32
1.3.7 PLÁN DALŠÍ TERAPIE
Na základě získaných údajů z anamnézy, vyšetření, diagnostiky,
průběhu fyzioterapie a závěrečné kontroly určuje fyzioterapeut
plán další návštěvy. Vždy plánuje pouze jednu návštěvu. Další
kontrolní návštěva se vždy určuje dle aktuálního stavu pacienta.
33
2. ANAMNÉZA
34
2.1 ANAMNÉZA
Každé lokalizované bolestivé podráždění působí v segmentu,
ve kterém se nalézá bolestivá struktura. V segmentu samotném
pozorujeme zpravidla hyperalgickou kožní zónu, svalový spasmus,
bolestivé body na okostici, omezenou pohyblivost hybného
segmentu páteře a někdy i anamnesticky zjistíme dysfunkci
vnitřního orgánu.
Máme pak možnost tyto změny klinicky diagnostikovat a vhodným
působením na pohybový systém je ovlivnit na ostatních tělních
systémech.
Uvedené reflexní změny však nezůstávají omezené pouze
na určitý segment.
U viscerálních poruch se objevují visceroviscerální refexy, bolest
v oblasti žlučníku, srdeční selhávání, dušnost atd.
Nejvýrazněji se přitom tyto suprasegmentální refexy projevují
v samotné pohybové soustavě. Například akutní segmentová
blokáda v bederní oblasti vyvolává spasmus celého bederního
vzpřimovače trupu.
Každé lokalizované omezení pohyblivosti působí na vzdálené
úseky páteře a vyvolává reakci blízkou řetězové.
Každá vážnější porucha, nacházející se na okraji, vyvolává odpověď
v centru.
35
Je třeba odhalit pohybové stereotypy pacienta, jimiž si ulevuje
od bolestivých stavů a pracovat na jejich odstranění, neboť
odstranění bolesti ještě neznamená automatickou redukci naučeného
pohybového stereotypu, jež by mohl mít za následek opětovný
návrat bolesti.
Na všech uvedených úrovních lze rozlišovat somatickou a vegetativní
reakci na bolestivý podnět. Somatická reakce se projevuje
v pohybovém systému zvýšenou svalovou tenzí nebo
naopak útlumem.
Motorický stereotyp se mění na centrální úrovni. Bolest se
na centrální úrovni projevuje jako stres. Vegetativní změny jsou
pestřejší, objevují se hyperalgické kožní zóny, pocení a maximální
bolesti ve tkáních.
Funkční diagnostika a následná cílená terapie předpokládá
a vyžaduje důkladné pochopení funkčních změn v pohybové
soustavě nejen ze strany terapeuta, ale i pacienta samotného.
První vstupní informace při úvodním rozhovoru s pacientem
mapuje jeho aktuální stav, objasňuje příčiny bolesti, a také zjišťuje,
zda je ochoten se do své léčby aktivně zapojit.
Po zodpovězení kladených otázek, „Co vás k nám přivádí? Co
vás trápí? V jakém místě cítíte největší bolest? Jak se bolest projevuje?
Je bolest stejná a trvalá, nebo se její místo mění, a pakliže
ano, kam? Vystřeluje bolest do určitých míst? Je nějaký úkon,
který bolest vyvolává? Při jakém úkonu se bolest zvyšuje? Jakým
způsobem si od bolesti ulevujete?
36
V jaké části dne je vaše bolest nejintenzivnější?“, zaznamená fyzioterapeut
zjištěné údaje do expertního systému MFK.
V anamnestických údajích nesmí chybět subjektivní pocity bolesti
ani trvalá poranění svalového, kloubního, páteřního a vnitřního
systému (operace, úrazy, jizvy, trvalé onemocnění, dědičné
choroby, alergie). Tyto údaje zapisuje fyzioterapeut do obrazových
map, které nabízí expertní systém MFK a jež jsou vždy
k nahlédnutí.
Při kontrolních návštěvách fyzioterapeut uvádí a značí do expertního
systému MFK pouze změny.
Obr. 2.1: Ukázka zápisu obrazových map v expertním systému
MFK - anamnéza.
37
Uvedené údaje byly zaznamenány fyzioterapeutem na základě
získaných informací od pacienta:
Na prvním záznamu je vyznačena na pravé dolní končetině zlomenina
holenní kosti. Ta zůstává po celou dobu v záznamech
jako poškození kosti. Současně si pacient stěžuje na velké bolesti
(stupeň 4 hodnocení dle škály bolesti) v oblasti bederní páteře
vlevo v rozsahu bederních obratlů L3-L5.
Na druhém záznamu zůstává značení holenní kosti. Při první
kontrole byl změněn subjektivní pocit bolesti pacienta (stupeň 2
hodnocení dle škály bolesti). Lokalizace výskytu bolesti zůstává.
Na třetím záznamu zůstává značení holenní kosti. Při druhé kontrole
se změnil pacientův pocit vnímání bolesti (stupeň 1 hodnocení
dle škály bolesti) i lokalizace.
Na čtvrtém záznamu zůstává značení holenní kosti. Při třetí kontrole
došlo u pacienta vy vymizení pocitu bolesti v místě bederní
páteře, pouze zůstává nepatrný občasný pocit bolesti na stupni
0-1 v místě obratle L5.
Po zapsání aktuální anamnézy následuje vyšetření myokinetické
aktivace. K upřesnění názoru fyzioterapeuta na pacientem
udávanou bolest je vyšetření myokinetické aktivace nezbytné.
Fyzioterapeut i pacient při pohledu na anamnestické a diagnostické
mapy snáze chápe souvislosti vzniku bolestí a obtíží.
38
Další podrobné anamnestické dotazy následují pro upřesnění
postupně v průběhu dalších chvil či návštěv. Otázky typu popisu
průběhu pracovního dne se všemi činnostmi, které provozuje,
včetně zahrnutí všech činností otázky hygieny, oblékání, stravování,
zaměstnání, jednotvárnosti pohybů, fyzickou aktivitu,
vztahy v soukromí i na pracovišti, jsou velmi důležité na dokreslení
celého anamnestického rozhovoru, protože to vše může ovlivňovat
jeho bolesti a obtíže.
Mezi další potřebné informace, vedoucí k odhalení příčiny bolestivých
stavů pacienta, patří také ty o jeho chuti k jídlu, pravidelnosti
stolice, snášenlivosti jednotlivých pokrmů, pravidelnosti
pitného režimu, močení, sexuálního života. Je třeba zjistit,
zda pacient používá pravidelně nějaké léky. Pakliže ano, tak jaké
a na co jsou určené.
Pracovní anamnéza zjišťuje spokojenost pacienta s vykonávaným
povoláním a s nároky kladenými na jeho osobu, sociální
anamnéza vypovídá o jeho rodinných a partnerských vztazích
a jeho spokojenosti s nimi.
V neposlední řadě anamnéza rodinná se zaměřuje na rodinné
zázemí pacienta a zjišťuje, zda jeho rodina stále žije, k jaké sociální
skupině náleží a jaký je její zdravotní stav.
Při vyšetřování pohybové soustavy musíme bedlivě pozorovat
reakce pacienta nejen na pohybové vyšetření, ale také na dotazy
v anamnéze. Jen tak můžeme zjistit, jaká je jeho skutečná bolest,
zda není zatížená jeho případným přehnaným sebepozorováním
či sebelítostí. Mapujeme nejen jeho držení těla, ale také
39
jeho mimiku, protože teprve informace z obou těchto zdrojů
nám společně s výsledky vyšetření svalové aktivace dopomohou
k získání celkové objektivní diagnostiky.
Fyzioterapeut se tak mnohdy v rozhovorech s pacientem dostává
do role psychoterapeuta. V tomto ohledu jsou správně vedené
rozhovory důležitým a velmi účinným prostředkem ke zlepšení
celkového psychosomatického stavu pacienta.
Metoda MFK věnuje otázkám psychosomatických postojů
a motorických stereotypů velkou pozornost. Rozsah této publikace
však nedovoluje podrobné seznámení s praktikami psychoterapeutického
rozhovoru metody MFK vedeného fyzioterapeutem.
Snad alespoň tento stručný náhled na problematiku
ukáže na užitečnost a nezbytnost správně vedeného rozhovoru
fyzioterapeuta s pacientem.
Posturální jistota (rovnováha, symetričnost, balanc) je základem
pro většinu lidských činností. Bez její patřičné kvality není možnost
vykonávat kvalitní fyziologickou hybnost. Aby mohl být udržován
správný postoj a pohyb, musí být svalstvo v rovnoměrném
napětí – tonu, který je udržován jemnou souhrou svalových a vestibulárních
proprioceptorů s různými oddíly ústředního nervstva.
Je-li tato souhra narušena, člověk se ocitne ve stavu duševní
i fyzické nejistoty, kterou je možno vysledovat nejen ve svalovém,
kloubním, kosterním, páteřním, ale i v psychickém systému.
40
Tak, jak se s vývojem motoriky utvářejí pohybové vzory, tak se
s vývojem psychiky utvářejí a zapisují vzory psychického chování
a jednání jedince. Tyto vzory, či řekněme stereotypy, bývají
vlivem vnějšího a vnitřního prostředí stále narušovány a ocitají
se v kvalitativně větší či menší nejistotě. Velikou roli tu hraje
nejen charakter a rozsah poruchy, ale také časový faktor, tedy
délka trvání poruchy a délka jejího degenerativního působení
na ostatní systémy.
41
3. VYŠETŘENÍ
42
3.1 NEUROFYZIOLOGICKÝ
A MECHANICKÝ MODEL LIDSKÉHO
POSTOJE
Neurofyziologický model lidského postoje vychází z vývojové
kineziologie. Mezi čtvrtým a osmým týdnem života se začíná
formovat základní schéma automatického udržování polohy těla.
Do té doby novorozenec zaujímá asymetrickou polohu s převahou
fexorů páteře, fexorů, adduktorů a vnitřních rotátorů
na končetinách, s reinklinací hlavy a anteverzí pánve. Během
prvních tří měsíců života postupně dochází k útlumu tohoto
držení, k zapojení extenzorů, abduktorů a zevních rotátorů, tedy
k vyrovnané aktivitě agonisty a antagonisty. Toto ideální schéma
držení těla se posléze prolíná celým dalším fyziologickým vývojem
člověka. S dosažením vyšší polohy jedince jako je sed, klek
na čtyřech a stoj, může po určitou dobu dojít k „návratu“ ke starším
modelům držení těla. Vývojově mladší model vždy obsahuje
model starší.
Posturální motorika existuje v programu již v době, kdy ještě
není přítomna, stejně jako vliv nocicepcí. Každý člověk má totiž
k dispozici geneticky založený program posturálního chování,
aby mohl dosáhnout kýženého cíle – pohybu. V průběhu dozrávání
centrálního nervového systému se začínají uplatňovat posturální
mechanismy. Defnovaný rámcový vzor zůstává v člověku
„zakódovaný“ po zbytek jeho života. Vlivem prostředí a během
své existence si člověk vytváří „databanku“ motorických programů,
hybných stereotypů, tvořících jeho individualitu.
43
V průběhu života se u člověka objevují nejrůznější nocicepce,
na něž organismus okamžitě reaguje ve snaze kompenzace.
Náhradní hybné vzory jsou však pro člověka a dlouhodobou
funkčnost jeho organismu velmi nepříznivé. Geneticky dané
posturální programy v sobě totiž zahrnují přesně stanovený
systém opěrných bodů a v náhradním hybném vzoru dochází
k jeho vychýlení, tedy k tzv. dysfunkci. Základní vzor v takovém
případě odmítá poslušnost, dochází k deformativnímu vlivu
na pohybový systém a následkem toho se z původně funkční
poruchy stává porucha strukturální, se všemi známými následky.
Lidské tělo je složeno z částí tvořících systémy. Jednotlivé části
systémů a systémy samotné mají projevovat své výjimečné vlastnosti.
Svaly mají v těle zajišťovat pohyb, mají být pružné, klouby
se mají ohýbat, páteř má v jednotlivých obratlích pružně reagovat,
kosti mají tělo podepírat, zajistit mu odolnost, vazy pevnost
a jeho stabilitu, cévy mají propojovat jednotlivé jeho části
a zajišťovat jim výživu, nervy mají přenášet informace o životních
procesech atd.
Při funkční poruše jednoho prvku v systému dochází k omezení
jeho samotného a zároveň se následné omezení přenáší v určité
míře i do všech ostatních.
Příčina blokád a bolestí je přisuzována nadměrné či jednostranné
zátěži, nebo nedostatečné či zanedbané péči o jednotlivé systémy
a jejich prvky.
44
Síla jednotlivých částí a systémů je pro jejich vzájemnou provázanost
obrovská, a proto by tento fakt neměl unikat pozornosti.
V hybné soustavě jsou vztahy mezi jejími částmi uspořádány
takovým způsobem, že tvoří nebývale pevný celek. Pokud však
dojde k narušení jen jediné, vznikne nerovnováha.
Z mechanického pohledu je stabilita pohybové struktury založena
na vnitřním napětí a ovlivňována prostředím vnějším.
Svaly se upínají v daných místech kosti a v přesných polohách
jsou drženy napětím svalů. Jejich mechanická stabilita je pak
zajištěna vnitřním napětím (předpětím), pevností a pružností
svalů, vaziva a kostí.
Vliv vnitřního pnutí u hybného systému převládá nad vlivem
gravitace. Člověka lze otočit hlavou dolů, ale s jeho pohybovým
systémem se tvarově nic nestane.
Je pochopitelné, že na pružnosti svalů a kostí závisí možná deformace
hybného systému, která vzniká působením vnější nebo
vnitřní síly.
Tento mechanický pohled na stabilitu hybného systému přitom
nijak neupozaďuje nervové řízení pohybové soustavy, jež důmyslným
propojením nervových receptorů se všemi prvky pohybové
soustavy řídí a koordinuje celou strukturu pohybové symetrie.
45
Lze tedy říci, že se jedná o několik úrovní, které zajišťují stabilitu
člověka.
Duševní, která obstarává impulz chtění nebo zábrany vykonat
pohyb v daném směru.
Nervová, která sbírá a řídí refexy proudící k výkonným orgánům
pohybu.
Mechanická, jež plní funkci rovnováhy fyzických prvků, tvořících
výslednou mechanickou stabilitu člověka.
V lidském těle se nachází 206 kostí. Ty drží svaly, úpony, šlachy,
vazivo a chrupavky v takových polohách, které určují charakteristický
dynamický tvar našich těl a zabraňují, aby se naše tělesná
schránka zhroutila působením gravitační síly.
Ačkoliv je pohybový systém sestaven z mnoha samostatných částí,
je třeba ho vždy posuzovat jako celek. Jestliže je například stažen
musculus iliopsoas na jedné straně z důvodu oslabení na druhé
straně, je omezen pohyb v pánvi.
Tato porucha vede ke změně tlakového zatížení chodidla, a tím
k napětí dalších svalů. To má za příčinu změnu celkového držení
těla, ovlivnění funkční polohy vnitřních orgánů a omezení jejich
funkce. Změna nastane také v psycho-biochemické rovnováze
osobnosti, což má vliv i na ostatní buňky těla.
46
3.2 VYŠETŘENÍ MYOKINETICKÉ AKTIVACE
Chceme-li dospět k odpovědi na otázku, jak funguje pohybový
systém, tedy jaká je funkční porucha pohybového systému
z pohledu celku, musíme k tomuto účelu použít takové vyšetřovací
metody, které objasňují myokinetickou aktivaci jednotlivých
svalů celého svalového systému. Nestačí pouze vyšetření svalového
systému pohledem a pohmatem.
Při prvním kontaktu s pacientem klade metoda MFK důraz
na prvořadé opakované kineziologické vyšetření, prováděné
v daném postupu, řízeném expertním systémem MFK a přísně
dodržovaném fyzioterapeutem.
Současně je testována také dysbalance, což umožňuje získání
dokonalého přehledu o celkovém funkčním stavu pohybových
stereotypů.
Výsledky tohoto vyšetření zaznamenává fyzioterapeut do expertního
systému MFK. Z tohoto vyšetření vzniká možnost posouzení
funkčního stavu svalového aparátu.
Při vyšetřování zaznamenává terapeut do expertního systému
MFK specifcká svalová oslabení, u kterých není třeba vědět,
zda jde o symptom nebo o přítomnost patologického podkladu.
Vyšetření není měřením, ale posuzováním kvality nástupu svalového
pohybu, jeho aktivity.
47
A stejně jako kineziologie užívá techniky svalového testování
k určení potřeby a efektivity léčby, tak metoda MFK využívá
výsledků vyšetření myokinetické aktivace k posouzení dysbalancí
a stanovení terapeutických technik vedoucích k obnově svalové
rovnováhy, která je nutná pro dobré držení těla.
Vyšetření myokinetické aktivace je prvním a posledním krokem,
které se při této metodice používá.
Abychom dospěli k co nejefektivnějšímu terapeutickému výsledku,
musíme nejprve nalézt místa oslabení, přesněji řečeno příčiny
ve vztahu k následkům.
Tyto příčiny se nacházejí v omezení projevu pohybu jednotlivých
svalů oproti normě, tvořících buď symetrickou nebo asymetrickou
stabilitu, případně labilitu pohybového systému.
Vyšetření myokinetické aktivace v mnoha případech odhalí
taková oslabení, která by fyzioterapeut běžně považoval za nález
dobrý nebo v mezích normy, méně významný až nepodstatný.
Právě takové hodnoty, které se vyskytují v lidském těle v častějších
případech, mohou značně narušit stabilitu celku a z původně
„nepodstatného“ dílčího nálezu v průběhu času může vzniknout
závažný problém celého pohybového systému.
Pro MFK metodu je diference minimálně 50 % rozdílu nedostačující.
Potřebnou a možnou hranicí je schopnost rozeznat
rozdíl již na úrovni 15 % bez ohledu na skutečnost, zda je pacient
pravák či levák.
48
Metodika je v tomto ohledu nepřenositelná a záleží jen na vnímavosti,
citlivosti, koordinaci, smyslu pro rytmus a v neposlední
řadě také na časové praxi každého terapeuta.
Vyšetřování myokinetické aktivace není činnost náročná, ale
vyžaduje patřičnou dávku zkušeností. Přesto je naučitelná. Už
jen proto, že expertní systém MFK nabízí pouze možnosti zapsat
či nezapsat nalezenou odchylku v projevu svalu od normy. Jeden
terapeut se od druhého liší pouze tím, kdo odhalí i ty nejmenší
nuance a tím se jeho měření stává detailnějším a kvalitnějším.
Není ovšem chybou, když začátečník při vyšetřování myokinetické
aktivace rozlišuje pouze výraznější změny, neboť postupně
beztak dospěje ke stejnému modelu nálezu v rámci celku.
Výsledky vyšetření se liší pouze v procentuálním zapsání těchto
změn.
Posuzování hodnoty myokinetické aktivace vyžaduje soustředěnou
praxi. A stejně jako musí terapeut brát v potaz individualitu
pacienta, musí při vyšetření zohlednit také jeho věk.
Dítě totiž bude jen stěží stejně silné jako dospělý člověk.
Odolnost, kterou některé děti v testech při vyšetření vykazují,
je často překvapující, a naopak dospělí často vykazují menší sílu,
než by se dalo očekávat.
Někteří jedinci prostě mají „funkční výbavu svalu“ na vysoké
úrovni a jiní naopak na nižší.
49
Tomu odpovídá i jejich povaha, schopnosti, dovednosti, výdrž,
kapacita aj. Je proto nutné vždy najít jiný sval a porovnat ho se
slabým svalem.
Při vyšetřování atleta či kulturisty je přitom složité najít svalové
oslabení, neboť jejich svalová kinetická aktivita mnohonásobně
převyšuje aktivitu běžného člověka.
V takovém případě je nutno zvážit i minimální diferenci jako
příznak svalového oslabení. Pro objektivní vyšetření svalového
systému může být pacient terapeutovi nápomocný a informovat
jej o svých pocitech při vyšetření.
3.2.1 ZMĚNY AKTIVACE SVALU PROTI NORMĚ
V průběhu činnosti svalu jsou aktivovány jednotlivé motorické
jednotky asynchronně, nárůst síly svalu je postupný, nelze dosáhnout
maximálního momentu síly.
Pokyn: „Vykonejte pohyb maximální silou“ znamená vykonání
pohybu pacientem synchronizací všech motorických jednotek
(časová sumace), během kterého sice dojde k maximální síle, ale
pouze krátkodobě a za cenu stoupající únavy.
Z výše uvedeného vyplývá, že za normálních okolností sval, který
není poškozen, nemůže mít stále stejný výkon, protože synchronizace
vzniká až na konci pohybu a to krátkodobě. Za patologických
okolností se může synchronizace objevit i při nižším úsilí.
50
Podle Kenny vznikala inkoordinace uvnitř svalu. Předejít jí lze
omezeným pohybem.
Pokud se svaly ocitnou v inhibičním postavení, mohou se projevovat
zkrácením, zvýšeným tonem, palpační bolestivostí nebo
naopak hypotonií, tedy snížením tonu. Na základě praktických
zkušeností je dokázáno, že jakkoliv narušený nebo změněný sval
má sklony k častější a větší unavitelnosti.
Naopak sval s plnou myokinetickou aktivitou tvoří pohybovému
systému patřičnou oporu, zajišťuje mu spolehlivost a pružnost.
Takový sval je plně zapojen do pohybových stereotypů jedince
a spolehlivě slouží v průběhu jeho plnohodnotného života.
3.2.2 ZPĚTNÁ VAZBA PŘI VYŠETŘOVÁNÍ
Během vyšetření myokinetické aktivace konkrétního svalu si terapeut
musí být neustále vědom, že díky kontaktu rukou používá
receptory na tlak, pohyb a využívá prostorové vnímání.
Přitom dochází ke spojení vnímání tlaku, pohybu a polohy.
To je v případě použití přístroje naráz neproveditelné, proto se
výbava člověka v tomto směru, navzdory vyvíjejícímu se technickému
pokroku, zdá být dodnes zcela nepřekonatelná.
Každým pohybem v průběhu vyšetřování vyvoláme zásah
do organismu a vzbudíme jím reakci pacienta, již zaregistrujeme
jako tzv. zpětnou reakci s druhým jedincem. Impuls terapeuta
a reakce pacienta jsou momentálním a neopakovatelným
jevem. Zásahy terapeuta přitom nejsou věrně reprodukovatelné.
51
Proč? V rukách je totiž veliké množství receptorů, které terapeut
využívá při vyšetřování. Lidská ruka je přitom tím nejkvalitnějším
detektorem na odhalení skutečné pohybové kvality funkce
tkáně a neexistuje žádný přístroj, kterým by šlo ruku nahradit.
Je proto paradoxem, že řada terapeutů odmítá používat hmat
i zrak a přitom tak ztrácejí své nejmocnější partnery při léčbě
pohybového systému.
3.2.3 STUPNĚ SVALOVÉ SÍLY
Základy svalového testu položili Pohl, Williams. U nás tuto
metodiku dokonale rozpracoval Janda. Stupnice určování svalové
síly dle Jandy rozeznává tyto základní stupně:
0. stupeň = sval nereaguje, nevykazuje žádný pohyb
1. stupeň = záškub svalu, hmatný nebo viditelný, žádný pohyb
2. stupeň = pohyb bez odporu tíhy při vyloučení gravitace
3. stupeň = pohyb proti gravitaci v plném rozsahu, avšak bez
známky odporu
4. stupeň = pohyb proti gravitaci v plném rozsahu, proti mírné
mu odporu odpovídajícímu normální síle
5. stupeň = pohyb proti gravitaci v plném rozsahu, proti maximálnímu
odporu odpovídajícímu normální síle
52
Z dnešního pohledu je však patrné, že k posouzení funkčních
poruch pohybového systému jím navržený svalový test s hodnocením
0-5 stupňů zdaleka nestačí. Snížení svalové síly na funkčním
podkladě (tzv. pseudoparézy) často dosahuje stupně 4-5. Jen
ve výjimečných případech se pohybuje kolem stupně 3 a méně.
Stupeň 5 N (normal) odpovídá normálnímu svalu, respektive
svalu s velmi dobrou funkcí. Sval je schopen překonat při plném
rozsahu pohybu značný vnější odpor, nicméně to není zárukou
kvalitního svalu a všech jeho funkcí. Na první pohled může být
zdravý, ale druhý odhalí jeho snadnou unavitelnost.
Proto je technika vyšetření myokinetické aktivace zvlášť důležitá,
neboť zjišťuje hodnoty pohybující se kolem tzv. normy.
Z toho vyplývá, že při určování dysbalance pohybu u funkčních
poruch hybného systému je tak malá stupnice testování zcela
nevyhovující. A neuvěřitelné rozpětí možností poškození svalu
mezi stupni 4 a 5 je opravdu alarmující.
Také proto je nezbytné v podobných případech posuzovat unavitelnost
svalu, jeho myokinetickou aktivaci proti odporu.
3.2.4 AKTIVNÍ SVALOVÁ ČINNOST
Obor, který měří aktivní činnost svalů, se nazývá kineziologie.
Přítomnost trigger pointu ve svalech způsobuje změnu kvality
jeho hybné funkce.
53
Většina trigger pointů je přitom tzv. němých. Změna kvality
pohybové funkce se však v průběhu vyšetření mění a lze její proměnu
zjistit až při závěrečném vyšetření.
Aktivní činnost svalů se rozděluje do tří druhů kontrakcí:
Kontrakce koncentrická izotonická – sval se zkracuje, smršťuje.
Toto může probíhat po celou dobu pohybu při pohybu pomalém.
Sval však může kontrahovat velice rychle na začátku pohybu
a následný pohyb už spočívá v setrvačnosti. Rychlá kontrakce
svalu na začátku pohybu se označuje jako kontrakce balistická
a vyznačuje se rychlostí i malou únavností
Kontrakce izometrická, statická – sval nemění svou délku. Při
této kontrakci nedochází k žádnému viditelnému posunu, přesto
pohyb probíhá. Například ze ztvrdnutí svalového bříška lze vypozorovat
aktivitu svalu. Příkladem této verze jsou různé výdrže
a kontrakce jí způsobené jsou nesmírně únavné, neboť bývá ztížený
oběh krve a mízy ve svalu.
Kontrakce excentrická – brzdící, neboli kontrakce prodloužením,
je taková činnost svalů, kdy sval vykonává určitý pohyb opačného
směru, než který sám obvykle vykonává.
K. Lewit při soustavném testování často pozoroval, že oslabené
svaly při funkčních poruchách pohybového systému vzápětí
po jakémkoliv fyzioterapeutickém systémovém zásahu, případně
při manipulaci, místním znecitlivěním, podáním jehly, postizometrické
svalové relaxaci nebo při protažení kůže, vyvíjejí větší
sílu než při prvním vyšetření.
54
Z toho vyplývá jednoznačný závěr: svalové spasmy, spoušťové
zóny, hyperalgické kožní zóny, kožní řasa i protažlivost kůže se
mohou změnit, respektive mohou se upravit.
3.2.5 POSTUP PŘI VYŠETŘOVÁNÍ
MYOKINETICKÉ AKTIVACE
Poškození, resp. narušení funkční hybnosti svalu můžeme odhalit
jen v případě uvědomění si skutečnosti, že norma reakce svalu
je u každého jedince jiná a měnitelná.
Nelze tedy každého pacienta posuzovat podle předem vytvořené
šablony, ale vždy k němu musíme přistupovat individuálně
a objektivně posoudit danou situaci, jakož i stav jeho poškození,
a toto zaznamenat do expertního systému MFK.
Jakým způsobem provést vyšetření, jakou polohu má pacient při
tom kterém úkonu zaujmout, to vše už je o znalostech, které terapeut
získá v průběhu odborného školení metody MFK.
Vyšetřování myokinetické aktivace metodou MFK je opakovatelné
a srovnatelné. Ke každému pacientovi přistupuje fyzioterapeut
individuálně. Každé vyšetření má svůj vlastní a pevně stanovený
systém.
Terapeut má při vyšetření k dispozici expertní systém MFK.
Na monitoru počítače je obrázek s přesnou vyšetřovací polohou
pacienta včetně popisu místa, kde má terapeut klást odpor.
55
Vyšetřovací polohy jsou upřesněny s ohledem na co možná největší
izolaci svalu ze skupiny, ve které za normálních okolností
pracuje. Z tohoto důvodu jsou testovány několikamilimetrové
úseky ze svalového rozsahu aplikací stupňovitého tlaku a pozvolného
uvolnění. S vyšším či prudším zatížením by mohlo dojít
k přetížení svalu, což není cílem vyšetření.
Sval je buď silný v první části vyšetření, sevře se na místě nebo
se úplně uvolní a pohybuje se ve větším rozpětí.
Proto je třeba naučit se vycítit rozdíly v prvních milimetrech testu
na pevný (blízký normální síle svalu pacienta), nebo rozměklý.
Může se ovšem stát, že sval je tzv. hraniční, a svůj skutečný stav
nám dá poznat až při opakovaném vyšetření.
Při běžné svalové síle je možno sval užívat opakovaně bez brzké
známky stop únavy. Ovšem pokud sval začne v průběhu vyšetření
pacienta bolet, je třeba vyšetření zastavit a označit sval jako
oslabený ve své aktivitě.
Pokud terapeut posoudí stav svalu jako normální, musí si být
zcela jistý, že reakce svalu byla skutečně neomylná, spolehlivá,
jistá, rychlá, okamžitá, s nezpochybnitelnou výdrží, a při opakovaném
vyšetření kvalitativně stejná jako při prvním vyšetření.
Opakem takového stavu je reakce s opožděným nástupem, sníženou
výdrží a sníženým zrychlením.
56
Skutečnost, zda sval je či není v pořádku, zaznamená fyzioterapeut
do počítačového programu a expertní systém MFK ho
zařadí na jasně defnované místo. Pro svalový systém je to anatomická
poloha, pro nervový systém inervace svalů atd.
Expertní systém pracuje s daty, která jsou do něj terapeutem vložena.
Při hodnocení „odpovědi“ svalu na jeho myokinetickou
aktivaci musí terapeut pečlivě rozhodnout, zda sval je či není
v pořádku, zda je v normativním stavu.
Expertní systém MFK nabízí terapeutovi posloupnost vyšetřovacích
poloh v jasně defnovaném pořadí. Vždy klade důraz
na symetrické vyšetřování obou polovin těla. Nehodnotí se přitom
lepší nebo horší polovina, ale vždy obě strany současně.
Vyšetření všech vyšetřovaných poloh nabízených expertním systémem
MFK je nutné vždy zrealizovat.
Systém vyšetření nutí fyzioterapeuta pracovat komplexně, ukládá
zaznamenané údaje, a proto je může při následném vyšetření
znovu využít ke zhodnocení zlepšení či zhoršení stavu pohybového
systému.
Díky tomu je zachycen i ten nejmenší problém, v běžné praxi
snadno přehlédnutelný, a terapeut je na něj upozorněn.
Unavitelnost terapeuta je věcí, se kterou expertní systém MFK
počítá, a proto je ve prospěch pacienta nutí pracovat vždy přesně
a komplexně.
57
Na konci léčby je nutné vyšetření chybných svalů zopakovat.
Vyšetřují se přitom pouze ty svaly, ve kterých byla na počátečním
vyšetření zaznamenána změna proti normě. Pacientovi je tak
umožněno se přesvědčit o účinnosti terapie.
Obecně lze konstatovat, že v ordinacích je bohužel stále velmi
rozšířen způsob vyšetření hybného systému pacienta, kdy tento
na základě pokynu terapeuta vykonává nebývalé množství
úkonů, aniž by byl informován o jejich funkci a smysluplnosti,
aniž by byl poučen o systému vyšetřování. Obecně platí pravidlo,
že pacient by měl být informován o aktuálním stavu
svého pohybového systému neprodleně po jeho zjištění. Vždyť
obeznámení pacienta s jeho zdravotním stavem, vede k jeho
motivaci a k aktivní spolupráci. Metoda MFK neprovádí
pasivní jednostranné vyšetřování ze strany terapeuta.
Upřednostňuje především aktivní spolupráci a informovanost
o jednotlivých krocích, při kterých připoutává terapeut
pozornost pacienta k řešení zjištěných nedostatků.
3.2.6 ZÁSADY PŘI VYŠETŘOVÁNÍ
MYOKINETICKÉ AKTIVACE
Poloha vyšetřovaného musí být konstantní. Fixace a odpor musí
být konstantní. Směr, rychlost a odpor musejí být v průběhu
pohybu zachovány. Pohyb je izotonický, umožní posoudit nejen
sílu, ale také koordinaci.
58
Po zapsání zjištěného údaje do expertního systému MFK přikročí
fyzioterapeut k dalšímu kroku. Totéž provádí na druhostranné
končetině.
Při vyšetřování terapeut s pacientem diskutuje o jednotlivých
nálezech.
3.2.7 VYŠETŘOVACÍ POLOHY
Veškeré vyšetřovací polohy určené expertním systémem MFK
musejí být terapeutem respektovány a prováděny v přesném
pořadí dle metodické řady.
Expertní systém MFK nabízí vyšetřovací polohy v takové
posloupnosti, v níž je brán v úvahu průběžný nález. V případě
vyšetření pouze základních svalových skupin nebo v případě nutnosti
detailního prověření svalového řetězce, systém tuto možnost
průběžně automaticky nastavuje. V tomto případě je tedy
zohledňován funkční stav postury člověka při každé vyšetřované
poloze. Expertní systém MFK nabízí tyto varianty vyšetřovacích
poloh a obrázků.
59
Obr. 3.1: Terapeut vyšetřuje pacienta.
60
3.2.7.1 FLEXORY KRKU
Obr. 3.2: Test
61
FUNKCE
Při jednostranné akci působí úklon páteře na stranu působícího
svalu a rotují ji na stranu opačnou, při oboustranné akci působí
předklon krční páteře.
Musculus longus capitis předklání hlavu.
POLOHA
Pacient leží na zádech a provede předklon hlavy, horní končetiny
volně podél těla.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na čelo vyšetřovaného.
FIXACE
Lehkým tlakem dlaně stlačujeme dolní polovinu hrudníku.
POHYB
Požádáme pacienta, aby se proti odporu na pokyn pokusil maximální
silou předklonit hlavu.
62
3.2.7.2 MUSCULUS DELTOIDEUS
ANTERIOR – KLAVIKULÁRNÍ ČÁST
Obr. 3.3: Test
63
FUNKCE
Addukce, předpažení a vnitřní rotace z různého postavení paže.
POLOHA
Pacient leží na zádech a horní končetinu předpaží do úhlu 30°,
hřbetem ruky nahoru.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na dorsum jeho zápěstí.
FIXACE
Přitom mu fxujeme svou druhou rukou rameno z frontální strany.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
předpažil.
64
3.2.7.3 MUSCULUS PECTORALIS
MAJOR - PARS STERNOCOSTALIS
Obr. 3.4: Test
65
FUNKCE
Addukce a vnitřní rotace paže.
POLOHA
Pacient leží na zádech a horní končetinu předpaží, hřbetem ruky
mediálně.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na dorsum pacientova zápěstí.
FIXACE
Přitom mu fxujeme svou druhou rukou druhostranné rameno
z frontální strany.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
addukoval horní končetinu.
66
3.2.7.4 MUSCULUS PECTORALIS
MAJOR – PARS CLAVICULARIS
Obr. 3.5: Test
67
FUNKCE
Addukce a vnitřní rotace paže.
POLOHA
Pacient leží na zádech, horní končetinu předpaží, hřbetem ruky
proximálně.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na dorsální stranu pacientova zápěstí.
FIXACE
Svou druhou rukou fxujeme druhostranné rameno z frontální
strany.
POHYB
Pacienta požádáme, aby proti odporu na pokyn maximální silou
addukoval horní končetinu.
68
3.2.7.5 MUSCULI ABDOMINALES
Obr. 3.6: Test
69
FUNKCE
Plynulá flexe trupu z polohy vleže do sedu.
POLOHA
Pacient leží na zádech, horní končetiny zkříží na paže, dolní
končetiny flektuje v kolenou, plosky nohou položí na podložku
a provede předklon hlavy a nadzvednutí hrudníku nad podložku
až k dolnímu úhlu lopatek.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na rameno vyšetřovaného.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
předklonil hrudník.
70
3.2.7.6 MUSCULUS RECTUS FEMORIS
(ČÁST MUSCULUS QUADRICEPS
FEMORIS)
Obr. 3.7: Test
71
FUNKCE
Musculus quadriceps femoris – extenze kloubu kolenního.
Musculus rectus femoris je pomocný flexor kyčelního kloubu.
POLOHA
Pacient leží na zádech a dolní končetinu flektuje v kyčli do 105°
a bérec vodorovně s podložkou.
ODPOR 1
Klademe odpor položením extendovaných prstů ruky vyšetřovatele
proximálně pately.
ODPOR 2
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
proximálně od hlezenného kloubu ventrálně.
POHYB 1
Požádáme jej, aby proti odporu na pokyn vyšetřovatele maximální
silou flektoval dolní končetinu v kyčli.
POHYB 2
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
extendoval dolní končetinu v koleně.
72
3.2.7.7 MUSCULUS PIRIFORMIS
Obr. 3.8: Test
73
FUNKCE
Abdukce, extenze a zevní rotace kyčelního kloubu.
POLOHA
Pacient leží na zádech s flektovanou dolní končetinou v kyčli a
koleně v 90°.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na vnitřní okraj paty.
FIXACE
Fixujeme flektovanou dolní končetinu shora v oblasti kolene.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
provedl zevní rotaci v kyčli.
74
3.2.7.8 MUSCULUS POPLITEUS
Obr. 3.9: Test
75
FUNKCE
Vnitřní rotace bérce při flexi kolena.
POLOHA
Pacient leží na zádech s flektovanou dolní končetinou v koleně
90°, v kyčli ve 100° a lehké zevní rotaci v kyčli.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
zároveň na vnitřní stranu špičky nohy a vnější stranu kolena.
POHYB
Požádáme pacienta, aby se proti odporu na pokyn pokusil zároveň
o provedení vnitřní rotace bérce.
76
3.2.7.9 MUSCULUS SARTORIUS
Obr. 3.10: Test
77
FUNKCE
Flexe, abdukce a zevní rotace kyčelního kloubu, flexe a vnitřní
rotace kolenního kloubu.
POLOHA
Pacient leží na zádech s flektovanou dolní končetinou v koleně
90°, v kyčli ve 130° a zevní rotaci v kyčli 10°.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na patu v místě úponu Achillovy šlachy na calcaneus.
FIXACE
Vyšetřovatel fixuje vyšetřovanou končetinu na koleně zepředu.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
provedl flexi v koleně.
78
3.2.7.10 MUSCULUS PSOAS
Obr. 3.11: Test
79
FUNKCE
Zajišťuje flexi a zevní rotaci kyčelního kloubu.
POLOHA
Pacient leží na zádech a flektuje celou dolní končetinu do 30°
a zároveň obdukuje dolní končetinu do 30°.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na mediální okraj paty pod kotníkem.
FIXACE
Přitom mu fixujeme svojí druhou rukou pánev na druhé straně
na spina iliaca anterior superior.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
flektoval a mírně addukoval šikmo nahoru dolní končetinu.
80
3.2.7.11 MUSCULUS TENSOR FASCIACE
LATAE
Obr. 3.12: Test
81
FUNKCE
Pomocný flexor, abduktor a vnitřní rotátor kyčelního kloubu.
Napíná iliotibiální trakt a jím pak působí i na zevní rotaci tibie.
POLOHA
Pacient leží na zádech a fektuje celou dolní končetinu do 45°
v kyčelním kloubu a zároveň addukuje dolní končetinu do 45°.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na laterální okraj paty pod kotníkem.
FIXACE
Přitom mu fxujeme svojí druhou rukou pánev na stejné straně
na spina iliaca anterior superior.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
abdukoval dolní končetinu.
82
3.2.7.12 MUSCULI ADDUCTORES
FEMORIS
Obr. 3.13: Test
83
FUNKCE
Addukce stehna
POLOHA
Pacient leží na zádech s extendovanými dolními končetinami.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na vnitřní okraj paty.
FIXACE
Vyšetřovatel fixuje svoji druhou horní končetinou nárt druhé
dolní končetiny.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
provedl addukci dolní končetiny.
84
3.2.7.13 MUSCULUS GLUTAEUS MEDIUS
(STŘEDNÍ SNOPCE)
Obr. 3.14: Test
85
FUNKCE
Středními snopci provádí abdukci v kyčelním kloubu.
POLOHA
Pacient leží na zádech a abdukuje celou dolní končetinu do 40°
na podložce.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na laterální okraj paty pod kotníkem
FIXACE
Přitom mu fixujeme svojí druhou rukou nárt druhé dolní končetiny.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
abdukoval dolní končetinu.
86
3.2.7.14 MUSCULUS TIBIALIS ANTERIOR
Obr. 3.15: Test
87
FUNKCE
Dorsální flexe a supinace nohy.
POLOHA
Pacient leží na zádech s extendovanou dolní končetinou, noha
ve středním postavení v hlezně.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na hřbety MTP kloubů nohy.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
provedl supinaci a dorsální flexi nohy.
88
3.2.7.15 MUSCULUS PERONEUS LONGUS
ET BREVIS
Obr .3.16: Test
89
FUNKCE
Pronace nohy, pomocná plantární flexe a abdukce nohy.
POLOHA
Pacient leží na zádech a extendovanou dolní končetinou, noha
v plantární flexi.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na MTP 5. kloub z dorsální strany.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
provedl pronaci nohy z plantární flexe.
90
3.2.7.16 MUSCULUS TIBIALIS POSTERIOR
Obr. 3.17: Test
91
FUNKCE
Plantární flexe a supinace nohy.
POLOHA
Pacient leží na zádech s extendovanou dolní končetinou, noha
v plantární flexi a supinaci.
ODPOR
Následně klademe odpor obloukovitým směrem na mediální
hranu nohy zavěšením se na ní proti směru pohybu.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
supinoval nohu.
92
3.2.7.17 EXTENZORY KRKU
Obr. 3.18: Test
93
FUNKCE
Při jednostranné akci působí úklon a rotaci páteře na stranu
působícího svalu, při oboustranné akci působí vzpřímení páteře
a zaklánění hlavy.
POLOHA
Pacient leží na břiše a provede záklon hlavy, horní končetiny
volně podél těla.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na přechod temene hlavy do záhlaví.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
provedl záklon hlavy.
94
3.2.7.18 MUSCULUS TERES MAJOR
Obr. 3.19: Test
95
FUNKCE
Zapažení spolu s addukcí a vnitřní rotací humeru.
POLOHA
Pacient leží na břiše se zapaženou, abdukovanou a vnitřně rotovanou
horní končetinou v 90° flexi v lokti s hřbetem ruky na zádech.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na ulnární stranu lokte.
FIXACE
Vyšetřovatel druhou rukou fixuje dlaň vyšetřované horní končetiny.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
provedl vnitřní rotaci paže.
96
3.2.7.19 MUSCULUS ERECTOR TRUNCI
(ET CAPITIS) – SYSTÉM
SPINOTRANSVERSÁLNÍ
Obr. 3.20: Test
97
FUNKCE
Rotuje páteř na svou stranu.
POLOHA
Pacient leží na břiše, trup rotován, hřbety rukou položeny
na bederní oblast mediálně.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na dorsální stranu ramena.
FIXACE
Fixujeme zadní stranu stehna kontralaterálně.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
rotoval trup směrem vzad.
98
3.2.7.20 MUSCULUS QUADRATUS
LUMBORUM
Obr. 3.21: Test
99
FUNKCE
Při jednostranné kontrakci uklání bederní páteř.
POLOHA
Pacient leží na břiše. Vyšetřovatel provede úklon pánve extendovanými
dolními končetinami o 15°.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na bérec v dolní třetině nad zevním kotníkem.
FIXACE
Pacient fxuje trup uchopením podložky pokrčenými horními
končetinami.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
provedl úklon pánve s extendovanými dolními končetinami.
100
3.2.7.21 MUSCULUS GRACILIS
Obr. 3.22: Test
101
FUNKCE
Addukce, flexe a extenze kyčelního kloubu, flexe a vnitřní rotace
kolenního kloubu.
POLOHA
Pacient leží na břiše s dolními končetinami paralelně. Testovanou
končetinu flektuje do 125° v kolením kloubu a zevně rotuje kyčli
do 10°.
ODPOR
Následně klademe odpor na vnitřní stranu paty.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn provedl maximální
silou vnitřní rotaci kolena.
102
3.2.7.22 MUSCULUS ILIACUS
Obr. 3.23: Test
103
FUNKCE
Flexe v kyčli a zevní rotace stehna.
POLOHA
Pacient leží na břiše a dolní končetinu flektuje do 125° v kolenním
kloubu a provede vnitřní rotaci kyčle 10%.
ODPOR
Následně klademe odpor na vnější stranu paty.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
provedl zevní rotaci v kyčli.
104
3.2.7.23 MUSCULUS GLUTEUS MAXIMUS
Obr. 3.24: Test
105
FUNKCE
Zadní snopce provádí extenzi a zevní rotaci, přední snopce
addukci dolní končetiny
POLOHA
Pacient leží na břiše a dolní končetinu flektuje do 90° v kolenním
kloubu s maximální extenzí v kyčli.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na dorsální stranu stehna.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn s maximální silou
extendoval flektovanou dolní končetinu.
106
3.2.7.24 MUSCULUS BICEPS FEMORIS
Obr. 3.25: Test
107
FUNKCE
Flexe v kloubu kolenním. Při flektovaném kolenu zevní rotátor
bérce.
POLOHA
Pacient leží na břiše a dolní končetinu flektuje do 90° v kolenním
kloubu.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na patu v místě úponu Achillové šlachy na calcaneus.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
fektoval bérec.
108
3.2.7.25 MUSCULUS SOLEUS
Obr. 3.26: Test
109
FUNKCE
Plantární flexe a supinace nohy při flektovaném kolenu.
POLOHA
Pacient leží na břiše a dolní končetinu flektuje do 90° v kolenním
kloubu a provede plantární flexi nohy.
ODPOR
Následně klademe odpor uchopením paty ze stran.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
provedl plantární flexi v hlezenním kloubu.
110
3.2.7.26 MUSCULUS GASTROCNEMIUS
Obr. 3.27: Test
111
FUNKCE
Plantární flexe v talokrurálním kloubu při extendovaném kolenu.
POLOHA
Pacient leží na břiše extendovanou dolní končetinou, s nohou
mimo podložku s plantární flexí nohy.
ODPOR
Následně klademe odpor položením prstů terapeuta nad MTP
1 kloub.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
provedl plantární flexi v hlezenním kloubu při extendovaném
kolenu.
112
3.2.7.27 MUSCULUS TRAPEZIUS HORNÍ
ČÁST
Obr. 3.28: Test
113
FUNKCE
Zvedá ramena k uším.
POLOHA
Pacient stojí a zvedne rameno nahoru a k němu ukloní hlavu.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů zároveň
na rameno shora a na regio temporalis.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
zvedl rameno a uklonil hlavu.
114
3.2.7.28 MUSCULUS LATTISSIMUS DORSI
Obr. 3.29: Test
115
FUNKCE
Provádí zapažení, vnitřní rotaci a addukci paže.
POLOHA
Pacient stojí a zapaží extendovanou horní končetinu dlaní vzad
do 20°.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů ruky
na pacientovo zápěstí.
FIXACE
Fixujeme svou druhou rukou stejnostranné rameno zepředu.
POHYB
Požádáme pacienta, aby maximální silou zapažil.
116
3.2.7.29 MUSCULUS SUPRASPINATUS
Obr. 3.30: Test
117
FUNKCE
Fixuje hlavici humeru do kloubní jamky, a tak umožňuje deltovému
svalu začít pohyb. Pomáhá při abdukci paže, rotuje zevně.
Abdukce testuje musculus supraspinatus spolu s akromiální částí
musculus deltoideus.
POLOHA
Pacient stojí a předpaží horní končetinu do 25° a zároveň 45°
abdukuje a rotuje zevně.
ODPOR
Terapeut klade odpor položením extendovaných prstů ruky
na pacientovo zápěstí.
FIXACE
Přitom mu fxujeme svou druhou rukou stejnostranné rameno.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
předpažil ve vyšetřovací poloze.
118
3.2.7.30 MUSCULUS SERRATUS ANTERIOR
Obr. 3.31: Test
119
FUNKCE
Přidržuje lopatku k hrudníku a současně tahem za mediální
okraj, zejména za dolní úhel, vytáčí dolní úhel lopatky zevně.
Lopatka tak svými pohyby doplňuje pohyby ramenního kloubu.
Vytočení dolního úhlu lopatky zevně je podmínkou pro abdukci
paže nad horizontálu. Při fxované lopatce sval pomáhá zdvihat
žebra (pomocný vdechový sval).
POLOHA
Pacient stojí a předpaží povýš od sagitální linie do 50°, hřbetem
ruky nahoru.
ODPOR
Klademe jej položením extendovaných prstů ruky na pacientovo
zápěstí.
POHYB
Vyzveme pacienta, aby na pokyn kladl odpor a maximální silou
z předpažení vzpažil.
120
3.2.7.31 MUSCULUS TRAPEZIUS STŘEDNÍ
ČÁST
Obr. 3.32: Test
121
FUNKCE
Přitahuje lopatku k páteři.
POLOHA
Pacient stojí s upaženou horní končetinou, dlaní vpřed.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů na dorsální
stranu zápěstí.
FIXACE
Vyšetřovatel fxuje stejnostranné rameno z frontální strany.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
provedl zapažení v horizontále.
122
3.2.7.32 MUSCULUS TRAPEZIUS DOLNÍ
ČÁST
Obr. 3.33: Test
123
FUNKCE
Addukce lopatky a kaudální posun lopatky. Addukce s depresí.
POLOHA
Pacient stojí s upaženou extendovanou horní končetinou dlaní
vpřed.
ODPOR
Následně klademe odpor položením extendovaných prstů zároveň
na ulnární stranu předloktí distálně.
FIXACE
Vyšetřovatel fxuje svou druhou rukou stejnostranné rameno
shora.
POHYB
Požádáme pacienta, aby proti odporu na pokyn maximální silou
připažil.
124
3.2.7.33 MUSCULUS RHOMBOIDEUS
MINOR ET MAJOR
Obr. 3.34: Test
125
FUNKCE
Posun lopatky k páteři a vzhůru.
POLOHA
Pacient stojí s horní končetinou připaženou a f
Translation - English 15
Foreword
Physiotherapy is a field, which significantly disadvantaged compared to other
medicinal fields. It assesses and corrects the muscle dysbalances, which can not
be displayed simply as a structure disruption. A fracture, prolapsed disc are
objective data, whereas pain is subjective phenomenon.
The fact is that sometimes it is beyond physiotherapist capacity to make a
responsible analysis of the state of functional disorders of the patient’s body
motion system during each visit in a short time as there are many elements
having impact on the situation in the body.
During their work physiotherapists may assume that they work only with
limited range of information provided merely by the patient. In practice they
often deal with the fact that the health related information provided by the
patient and the thorough kinesiological analysis are not sufficient to both for
proper evaluation of the actual situation. Application of practically tested
physiotherapeutic plans, approved techniques or methods often does not lead to
mutual satisfaction.
Efforts of interconnecting physiotherapy and computer technology has proven
to be extremely useful. This publication comprises application of such a method
description that facilitates quick communication between the physiotherapist
and patients. The physiotherapist inserts discovered disorders into a computer
application which produces a visual projection of the entire locomotive system
in a short time.
The visualization provides comprehensive information and feedback to the
physiotherapist as well as the patient. It improves application of therapeutic
techniques and it abbreviates the overall time of treatment.
The MFK Method, i.e. manual physiotherapeutic correction, is an abbreviation
referring to the author’s initials. The MFK Method combines manual work of
physiotherapists with computer system (hereafter only “expert MFK System”).
The expert MFK System is a computer application developed in order to use the
MFK Method. The system processes the medicinal data which the therapeutist
uses while assessing the diagnosis and therapy of funcional disorders of
locomotive system.
The expert MFK System provides the physiotherapist with comprehensive
information about various kinds of interrelation of the patient’s body motion
functional disorders. The physiotherapist is given a larger area for his/her own
creative work that is irreplaceable by technology.
By the expert MFK System the patient is provided with visual representation of
his/her ailment which enables him/her to participate better in active cooperation.
17
1. MFK SYSTEM
18
1.1 HUMAN INFORMATION SYSTEMS
Live human body is an information network with immense variety of communication systems. They are
cardiovascular, respiratory, nerve, skeletal as well as emotive and intuitive systems.
The nerves themselves represent only communication paths. What activates them is the flow of impulses
running via connecting lines of the nerves, synapsis intersections up to to the destination, where action is
produced by decoding of the impulses. Muscles contract, relax, vessels shrink and drain, glands excrete
secreta into circulation. The nerves as such are dead and insentient without the action producing impulses.
They are give life only by the power of processes and actions (energy). This stimulation is responded not
only byt the nerves but at the same time by so called humoral mechanisms, which are actuated with stimulus.
Vegetative nerves provide impulse to some endocrine glands, first of all to the superordinate and controlling
gland, i.e. pituitary gland (hypophysis). Hypophysis is interconnected with brain by lower cerebral cortex,
hypothalamus, i.e. narrow stem, and its functional link to this central organ of nervous system is undoubted.
Stimulated hypophysis excretes small doses of numerous hormones into blood. These hormones affect more
remote glands with versatile spectrum of efficacy. Certain significance is represented by specific biologically
active substances, i.e. biogenic stimulators which are released from cells destroyed or mechanically
damaged.
19
The impulses originating from human psyche, i.e. from a human state of mind, must not be left out of
consideration. These are crucial in the course of illness, they can hold back, slow down the complicated
processes between nervous system and tissues or contrariwise accelerate these processes and in this way
contribute to recovery. Many methods in working with motion take advantage of emotive and intuitive
systems as for instance Feldenkreis Method, Ayurveda, acupuncture etc. The body uses its skin and muscles
to perceive everything what is going on around it.
The body is a living record and is appraised for its precise capability to register immediate reaction, feel and
even anticipate beforehand. The body is an organism, which communicates its emotions through colour and
temperature by motion and pain. The body and its parts serve as “storage units”. Memory is kept in images
and feelings, in body cells themselves. The emotive system informs the body. It is clear that this works
contrariwise as well.
Each individual has his/her standard and at the same time there are different standards for each individual at
a given time. These are unique and unrepeatable. In case that they are variable and evolving the person meets
the rule and his/her locomotion system is functional. If there are any points of the motor system which do not
react to any feedback then it is highly expectable that the moment of a functional disorder has occurred.
Such long-term state leads to only thing – irreversible degenerative changes.
20
Changes in the regulation of locomotion, which express themselves in functional muscle changes forerun
articular changes. By this, in a way, muscles partially represent the part of locomotion system to which all
disorders are projected in a certain way.
1.2. TECHNICAL INFORMATION SYSTEMS
If one takes over the lay comparison of the human brain to a computer, then the central nervous system
(CNS) is the brain’s hardware and the genetically encoded character of the brains basic functions is its
firmware. The software could then be described as the newly acquired functions in the form of motion
patterns or programs, which CNS has mastered and with which, altogether with the fixed programs, it works
with.
In this sense the motor system is a very precisely assembled “machine” that does not let one know about
itself until the first staggering, when we take care of it with all our carefulness and attention. Otherwise one
mistake would cause another and it depends only on the working experience and practice of an expert -
therapist whether he/she can restore the machine’s original functionality and error-free character.
The organization of the motor system comprises of the following components: supportive (formed by skelet,
joints and ligaments), power (muscles which through transformation of chemical energy into mechanical
energy produce motion), managing (nervous apparatus) and logistic (it sets up and maintain conditions for
the inner environment activity). If in one of the above-mentioned components destabilization occurs, that
means the component function has been limited, we divide the destabilization into two categories. Reversible
- which brings limitations or disability to make any physical
21
or mental activity in ordinary manner and irreversible - which brings loss of certain physical or mental
functions, decreasing the individual’s chance to be of use in everyday life.
Generally we can claim that in current physiotherapy one doesn’t get to observation of the actual basis of
functional changes of the human motor system.
We focus on its individual deficiencies, however, the way they manifest themselves in complexity often stays
hidden to us.
Human body works with unbelievable amount of information. Chemical substances, interdependencies of
elements, tissues, systems, placements, functions, rules, behaviour, conditions and thousands of other
indicators. All this information is essential for human body in order to function the way it should. When an
error in “data” transmission occurs in the human organism, an illness is formed.
Information systems process patterns of data and enable transmission of information that a user profits from.
The expert MFK System used in MFK Mehtod contains and processes manually inserted data, elements.
Anatomic elements of locomotor system, specific placements and functions, interrelations and patterns of
the muscular system, articular system, nervous system, inner organs and skin, functional chaining of
locomotive stereotypes.
It does not leave out the therapeutic techniques of soft tissues, rules of reflexive therapy, mobilization
techniques, electrotherapeutic techniques, exercise training elements and their sets. The results of the
damaged
22
relations of elements are transparently presented to the therapeutist and client in the form of visual
representation.
Currently the information science is a new clinical field in physiotherapy. From point of view of diagnostics
therapy looks at the general state of functional disorders of motor system from the perspective of
interdependent relations.
Up to now the professional skills of a physiotherapist have been based on high quality expert knowledge,
practical skills and intuition. At the sessions a therapeut and a patient are involved in the communication.
The expert system brings many advantages to the field of physiotherapy in which human factor is
irreplaceable so far. In this way a new communication element is added to the therapeut-patient relationship
by which both parties obtain overview of the state of the patient’s motor system as a whole in a short time.
They are informed about the slightest locomotive system dysbalances, number and distribution of the
muscular system functional disorders.
The expert system supports both the physiotherapist and patient in thinking about the locomotive functional
limitations and potentials in complex interrelations.
23
It facilitates observation of the changes development in time. The system's advantage is saving of time used
for the required detailed kinesiologic analysis. Computer-assisted 3D model, representing the locomotion
disorder in space, shows the client in restricted pose, i.e. stereotype.
By this visual representation both the physiotherapist and patient can understand better where the pain comes
from and the therapeut decides more easily on application of subsequent treatment practices, e.g. training
exercise, soft techniques etc. The patient is given a more comprehensive general idea concerning the actual
condition of his/her locomotion.
Correct choice of the type of the treatment technique and the right order of their application plays a very
significant role in improving the locomotor stereotypes of an individual.
With the help of the sophisticated methodical practice the physiotherapist is able assess the up-to-date state
of an individual and, if necessary, correct the eventual deficiencies.
It is necessary to point out to the fact that the expert system application in examination, diagnostics and
treatment of the human locomotion system in the form of computer data processing is great advantage when
used in a proper way.
For the present and next generations it is essential to keep improving this methodical field of physiotherapy.
By the field development physiotherapy will earn prestige among patients.
24
1.3 THE MFK METHOD AND EXPERT MFK SYSTEM
In his long-term professional work V. Janda always stressed the need for accurate examination of the patient,
which is the most important precondition for rational therapy. In detail he analysed the question of functional
disorders of human locomotion system, decreasing of muscular force on the functional background, i.e.
pseudoparesis.
The MFK Method takes up this approach. It enhances the findings and subject matters concerning
locomotion systems with a modern and comprehensive physiotherapeutic approach.
The MFK Method is based on the principles of the present physiotherapeutic practice and enriches it with the
alternatives provided by the contemporary level of programming. As was mentioned above, through
interconnection of a physiotherapist and the expert MFK System both the physiotherapist and patient are
given enormous advantage not only in the field of communication but in the treatment effect as well.
The expert MFK System processes data inserted by the physiotherapist regarding the disorders of the
individual elements of the locomotor system. Subsequently, it visualizes the projections of the the patterns of
its disorders and offers a suitable therapeutic method in order to keep the principle of applying the treatment
technique chosen by the therapist onto specific location and in the specified order.
25
The work of a physiotherapist can be divided into following principle areas:
1. Initial interview - anamnesis;
2. Examination;
3. Diagnosis – projection of body systems;
4. Choice of therapy technique;
5. Check-up;
6. Planning of further therapy.
1.3.1 INITIAL INTERVIEW - ANAMNESIS
During the initial interview the therapist carries out traditional type of anamnesis. The data regarding
permanent, temporary, objective as well as subjective changes within the locomotor system tissues, which
are communicated by the patient, are registered by the therapist in the form of visual representation int the
expert MFK System. Into the visual map he or she records occurrences of bone fractures, localizations of
scars on the skin, painful difficulties of muscles, joints, cramps etc. In the well-arranged table he or she
writes detailed information concerning the given problem.
26
Figure 1.1: Visual map of anamnesis.
In the visual map of the expert MFK System - anamnesis the following date are visualized.
The right thigh bone fracture with now painless symptoms, an operation in the area of right medial knee with
now painless symptoms, in the lumbar region of the spine L3-L5 a symptom of pain degree 3 (according to
degrees of the pain scale) without structural changes on the spine, a symptom of simultaneous pain degree 3
(according to degrees of the pain scale) in the region of musculus quadratus lumborum and musculus
glutaeus medius and a symptom of occasional difficulties in the region of the upper right part of musculus
trapezius and atlanto-occipital articulation.
27
1.3.2 EXAMINATION
After the initial interview as well as during each next visit of a client, the therapist carries out an examination
evaluating myokinetic activation. He or she always compares right and left side. Specific change of
myokinetic activation compared to the standard activity is recorded in the expert MFK System in the
accurately determined placement.
Figure 1.2: Therapist make an examination evaluating the myokinetic activation of musculi glutaei maximi.
In the determined place the therapist performs the examination described bellow.
28
1.3.3 BODY SYSTEMS PROJECTION
The mykonetic activation examination results are assessed by an algorithm based on the interdependencies of
various body systems (nervous, muscular, articular and spinal). The relations between the changes of the
myokinetic activation of the examined muscles against the standard activity are visualized on the diagnostic
map of the muscular system within the expert MFK system.
Figure 1.3: The diagnostic map of the muscular system within the expert MFK System.
On the picture the relations between the changes of the myokinetic activation of the examined muscles
against the standard activity. The saturation of visualization of certain muscle groups expresses symptoms of
difficulties with the muscular system.
29
1.3.4 HISTORY OF RECORDS
The expert MFK System facilitates saving of visual representations of individual diagnostic findings related
to the muscular system, history comparison and assessment of the changes development.
Figure 1.4: Comparison of four data records of the changes in myokinetic activation of muscles.
In the visual representation of the individual findings one can see the changes of difficulties in the areas of
the shoulder girdle and on the back sides of lower limbs.
30
1.3.5 CHOICE OF THERAPEUTIC TECHNIQUE
After a thorough assessment of the acquired objective and subjective findings form anamnesis and the
examination the physiotherapist selects suitable physiotherapeutic technique from the scale of techniques
provided by the expert MFK System (stimulation of the system of reflexive points, massage of muscles,
stimulation of trigger points (Trp) and tender points (TP), mobilization, electrotherapy, exercise etc.). The
procedure and location of the selected technique interventions is elaborated according to the actual finding
and carried out by the expert MFK System. An accurate application of the selected technique is entirely in
the hands of the physiotherapist.
Figure 1.5: The therapeutic map of the expert MFK System.
In the front and rear views, the areas prepared for stimulation of trigger points are shown on the left side of
the figures, and on the right side, the actual area offered for stimulation of trigger points. The physiotherapist
finds the exactly localized part of the patient’s body for application according to his/her own skills. In the
lower part of the map, the time data regarding the procedure of the selected technique is highlighted by the
blue strip.
31
1.3.6 CHECKUP
After each accomplished physiotherapy, the physiotherapist carries out a checkup of myokinetic activation of
those muscles, which were marked as changed against the standard during the examination.
These positions are displayed by the expert MFK System. In this way the client and the therapist are
provided with an overview of the chosen therapy effectivity.
Figure 1.6: Checkup
Finally the expert MFK System evaluates the muscles which were marked as changed against the standard
during the examination. The physiotherapist carries out a checkup of the muscles according to the offered
examined positions.
32
1.3.7 PLANNING OF FURTHER THERAPY
Based on the acquired findings from anamnesis, examination, diagnostics, physiotherapy procedure and final
checkup the physiotherapist determines the date of next visit. Every time he or she plans only one visit. The
next checkup visit is always determined in compliance with the current health condition of the patient.
33
2. ANAMNESIS
34
2.1 ANAMNESIS
Each localized painful irritation takes effect in the segment, in which the painful structure is situated. In such
segment one can in principle find a hyperalgic skin zone, muscle spasm, painful periosteal points, diminished
mobility of the locomotion segment of the spine and sometimes one can anamnestically find inner organ
dysfunction.
In this way the changes can be clinically diagnosed an by the appropriate operating on the motor system it is
possible to effect the changes on the other body systems.
However, the aforementioned reflexive changes are not restricted only to a certain segment. In case of
visceral disorders, viscero-visceral reflexes, gallbladder pain, heart failing, breathlessness etc.
These suprasegmental reflexes are realized most distinctively in the locomotion system itself. For instance
the acute segment blockage in the lumbar area induces the spasm of the whole erector spinae.
Each localized restriction of motion affects the remote segments of the spine and induces a chain like
reaction.
Each serious disorder situated on the periphery evokes a reaction in the centre.
35
It is needed to discover the motion stereotypes used by the patient in relieving the pain states and work on
their elimination as the elimination of pain does not necessarily mean automatic reduction of the learnt
motion stereotype that could lead to repeated recurrence of the pain.
In all aforementioned levels it possible to distinguish somatic and vegetative reaction to the pain stimulus.
The somatic reaction occur within the locomotion system by the increased muscle tension or, to the contrary,
attenuation.
The motor stereotype is changed on the central level. At the central level pain is expressed in the form of
stress. The vegetative changes are more diversified, hyperalgic skin zones, sweating and maximum ailments
in tissues take place.
Functional diagnostics and subsequent targeted therapy presuppose and require profound understanding of
the functional changes within the motor system from the viewpoint of the therapist as well as the patient. The
first input information provided during the initial interview with the patient are used in order to map out his/
her current state, clarify the pain causes and find out whether the patient is willing to participate actively in
the process of treatment.
After answering questions like: “What is bringing you to us? What troubles you? In which do you feel
maximum pain? What is the way pain is manifested in? Is your pain unchanging and permanent or does its
location change, and if it is so, where does it move to? Is your pain shooting into any places? Is there any
special motion which induces this pain? Which activity increases your pain? How do you relieve this pain?
36
In what part of the day is your pain most intensive?”, the physiotherapist records determined data in the
expert MFK System.
The anamnesis data must also include the subjective emotions of pain as well as chronic injuries of muscular,
articular, spinal and interior systems (operations, accidents, scars, chronic illness, genetic disease, allergy).
The physiotherapist enters the data into the visual maps provided by the expert MFK System, which
available for inspection at any time.
During the checkup visits the physiotherapist notes and registers only changes in the expert MFK System.
Figure 2.1: Illustration of the visual map entry in the framework of the expert MFK System - Anamnesis.
37
Displayed data was registered by the physiotherapist based on the information acquired from the patient:
There is a tibia bone fracture on the right lower limb highlighted in the first record. In the records this
fracture is kept a bone damage for the whole time. At the same time, the patient complains about extreme
pain (degree 4 according to the degrees on the pain scale) in the area of lumbar spine, on the left, in the
segment of lumbar vertebrae L3-L5.
The marking of the tibia bone remains in the second record. At the first checkup, the patient’s subjective
feeling of pain was changed (degree 2 according to the degrees on the pain scale). The localization of
occurrence is unchanged. In the third record, the tibia bone markings remains. During the second checkup,
the patient’s feeling of pain was changed (degree 1 on the pain scale) as well as the localization was shifted.
In the fourth record, the tibia bone marking remains. At the third checkup, the patient’s feeling of pain in the
area of lumbar spine faded away, only an imperceptible occasional pain emotion in 0-1 pain degree in the L5
vertebra location.
After recording of the current anamnesis the examination of myokinetic activation follows. This myokinetic
activation examination is necessary for more accurate specification of the physiotherapist’s understanding of
pain indicated by the patient. Both the physiotherapist and the patient understand better the interrelation
between the pain generation and the actual difficulties when looking at the anamnesis and diagnostic maps.
38
For clarification purposes the additional detailed anamnestic questions follow next and the in the course of
subsequent visits. Types of question concerning the description of a working day with all the activities
carried out by the patient, including all the activities regarding hygiene, clothes wearing, eating, occupation,
motion monotony, physical activity, relationships in private and at work are essential for completing the
entire anamnestic interview, because all these aspects can effect the patient’s pain and difficulties.
Other needed information leading to discovering the cause of pain states of the patient are those concerning
his/her appetite, regular drinking regime, urinating or sexual behavior. It is needed to find out if the patient
regularly takes any medications. If this is the case, what types of medication they are and what they are used
for.
The work anamnesis makes an inquiry about the patient’s satisfaction with employment and with the
requirements demanded from him/her, social anamnesis predicates on the family and partner relationships
and his/her satisfaction with them.
Last but not least, the family anamnesis is concerned with family background and detects whether his/her
family members are still alive, to which social group it belongs to and in which health state they are.
In examination of the motor system one must carefully observe the patient’s reactions to the motor functions
examination as well as to the questions asked in the framework of the anamneses. This is the only way to
find out what the actual pain really is and if it is not eventually burdened by his/her exaggerated selfexamination
or self-pity. What is mapped is not only his/her body-control but also the mimics because only
the information from both of these sources along with the results of the examination of muscle activity help
in making thorough objective diagnostics.
In making interviews with a patient the physiotherapist often represents a psychotherapist. V this sense the
well led interviews are extremely effective means of improving the general psychosomatic state of a patient.
The MFK Method gives great attention to the psychosomatic attitudes and motion stereotypes. The scope of
this publication does not allow to make a detailed introduction to psychotherapeutic interview practices of
the MFK Method led by a physiotherapist. This brief overview of the subject matter may perhaps show
usefulness and needfulness of a well made dialogue between a physiotherapist and patient.
The postural certitude (evenness, symmetry and balance) is fundamental for majority of human activities.
Without its appropriate quality it is impossible to perform good quality physiologic motility. In order to
maintain the right posture and motion, the musculature must be in uniform tension - tone, which is
maintained by fine coordination of the muscle and vestibular proprioreceptors with various sections of
central nervous system. If such coordination is disturbed, a man gets in a state of physical and mental
incertitude, which can be observed not only in the muscular, articular, skelet and spine systems but also in
the psychic system.
40
The way the motion patterns are created along the development of motor skills is identical to the way the
patterns of mental behaviour and conduct of an individual are created and registered along with the psyche
development. These patterns, or one can say stereotypes, tend to be disturbed by the external and internal
environment all the time and always become a part of bigger or smaller incertitude. Not only the disorder
nature and extent are significant but the time factor, i.e. duration of the disorder and the time of its effecting
of other systems.
41
3. EXAMINATION
42
3.1 NEUROPHYSIOLOGIC AND MECHANICAL MODEL OF HUMAN POSTURE
The neurophysiologic model of human posture is based on evolution kinesiology. Between the fourth and
eighth week of life the basic scheme of automatic body control is formed. Until that time a newborn occupies
asymmetric position with prevalence of the spine fexors, fexors, adductors and internal rotators on limbs,
with the head reclination and anteversion of the pelvis. During the first three months of life this posture is
gradually abandoned, extensors, abductors and external rotators start to participate, this means a balanced
agonist and antagonist activity. Subsequently, this ideal scheme of body posture is engaged during the whole
physiological development of a man. With accomplishment of a higher level of posture, i.e. sitting position,
kneeling on all four and standing, the preceding older models of body postures can “come back” for certain
period of time. The newer developmental model always includes the older model.
Postural motorics is in the program before any motor skills exist, the same as nociceptive interaction. That is
to say, every human being desposes of a genetically set up program of postural behaviour in order to achieve
desired goal - movement. During maturing of central nervous system, the postural mechanisms begin to be
applied. The predefined framework model remains “encoded” in a human being for the rest of her/his life.
Due to environment effects and during life a human being forms a “database” of motor programs, motion
stereotypes forming his or her individuality.
43
During the span of human life all kinds of nocireceptions to which the organism immediately reacts in order
to achieve compensation. However, the compensatory motion patterns are unfavorable for a human being as
well as for the long-term functionality. In fact genetically predetermined postural programs consist of firmly
set system of points of support a the compensatory motion system becomes deflected; i.e. dysfunction is
realized. In such case the basic pattern refuses obedience, deformation effects the motion system and
subsequently the originally structural disorder becomes a functional disorder with all the known
consequences. The human body is formed by parts creating systems. Individual parts of the systems and the
systems themselves are supposed to express their own distinctive features. Muscles are supposed to provide
movement, they should be flexible, joints are supposed to be movable, the spine is supposed to react flexibly
in the individual vertebrae, bones are designed to support the body and provide the body with endurance,
offal should provide fixity and stability of the body, blood vessels are supposed to interconnect separate body
parts and provide nutrition for them, nerves should transfer information on life processes etc.
With dysfunction of only one element, the limitation of this element occurs and at the same time the
subsequent limitation is in certain degree transferred to all other elements.
The cause of the blockades and pains is attributed to excess or one-sided overburdening, or insufficient or
inadequate care for the individual systems and their elements.
44
The force of the individual parts and systems is extremely important and this fact should not therefore escape
one’s attention. In locomotor system the interrelations of individual parts are structured in order to form an
unusually solid unit. However, if only one of the parts is disturbed, disequilibrium is developed.
From the mechanical point of view, the stability of locomotor structure is based on inner tension and is
affected by the external environment. Muscles are bound in the specific places of bones and the bones are
held by the muscles tension in exactly predetermined locations. The bones mechanical stability is ensured by
inner tension (prestress), strength and flexibility of muscles, ligament and bones.
In locomotor system the inner tension effect exceeds the effect of gravitation. One can turn a man upside
down, yet this does not affect the shape and form of his locomotor system at all.
It is natural that the possible deformation of the locomotor system that is formed by the internal and external
force depends on the muscles and bones flexibility.
Nevertheless, this mechanical viewpoint regarding the stability of locomotor system in no way collides with
the nervous supervision of locomotor system, which coordinates the whole structure of motor symmetry by
sophisticated interconnection of nerve receptors.
45
In this way, it is legitimate to claim that there are several levels ensuring human being stability.
The level of psyche that provides of the impulse of will or constraint to make a move in certain
direction.
The nervous level, which collects and governs the reflexes leading to governing organs of the movement.
The mechanical level, fulfilling the function of equilibrium of physical elements forming the consequent
mechanical stability of a human being.
There are 206 bones in the human body. They hold muscles, connective tissues, tendons, ligament, cartilages
in such positions that determine the characteristic dynamic shape of our bodies and prevent from collapsing
of our bodies under the force of gravity.
Although the motor system comprises of many separate parts, it is necessary to assess the system as whole.
For instance, when a musculus ilipsoas is contracted on one hand by reason of attenuation, than on the other
hand there is a limitation of the pelvis movement.
This disorder leads to changes of the pressure load on the sole of the foot and thereby to tension of other
muscles. This results in transformation of the whole carriage of body, altering the functional positions of the
body internal organs and restriction of their function. The change also occurs in psycho-biochemical balance
of individuality, affecting other body cells.
46
3.2 EXAMINATION OF MYOKINETIC ACTIVATION
To answer the question concerning the function of motor system, i.e what the functional disorder of motor
system is from the complex view, such examination method must be used, which clarify the myokinetic
activation of individual muscles of the whole muscular system. The mere examination of the muscular
system with the eyes looking and fingers touching is not sufficient.
At the first contact with a patient, the MFK method fist of all places emphasis on repeated kinesiologic
examination carried out by a given procedure governed by the MFK System, strictly adhered by the
physiotherapist.
Simultaneously, dysbalance is tested, which facilitate provision of a sophisticated outline of the overall
functional disposition of motor stereotypes.
The physiotherapist records this examination results into the expert MFK System. The examination gives rise
to the possible assessment of functional state of muscular apparatus.
In course of the examination, the therapist records specific cases of muscle attenuation in the expert MFK,
which does not require distinction between a symptom and presence of the pathological background. The
examination is not a measurement but the quality assessment of muscle motion formation, i.e. its activity.
47
The same way kinesiology uses the technique of muscle testing in order to determine the treatment need and
effectivity, the MFK Method derives benefit from the results of the myokinetic activation examination for
assessing of dysbalances and determining of the therapeutic techniques leading to muscular balance renewal,
which is essential for good body carriage.
The myokinetic activation examination is the first and the last step used in this methodology.
In order to achieve the most effective therapeutic results, the points of attenuation need to be discovered,
more precisely the cause-effect relationship has to be studied.
The causes lie in the limitation of the individual muscle motion realization compared against the standard,
creating either symmetric or asymmetric stability, eventually, motor system instability.
The myokinetic activation examination often discovers such cases of attenuation, which a physiotherapist
would usually consider to be a good finding or a finding with accepted limits; with minor or no significance.
These are exactly the values which can be found most frequently in a human body; they can significantly
disturb the stability of the whole and the initially “insignificant” finding can eventually become a serious
problem of the whole motor system.
For the MFK Method, the difference of at least 50 % disparity is not sufficient. The needed and possible
division line is the distinction capacity starting with the level of 15 % irrespective of the fact that the patient
is a right-hander or left-hander.
48
In this regard, the methodology is not transferable and it depends on receptibility, sensitivity, coordination,
sense of rhythm and last but not least it depends on duration of professional practice of each therapist.
The myokinetic activation examination is not a demanding activity, but it requires appropriate scope of
experience. Despite of this it is possible to learn it. It is also possible thanks to the fact that the expert MFK
System gives only two choices: write down or not write down the discovered standard deviation of muscle
motion realization. One therapist differs from another in ability to find the finest details which facilitates
more detailed and higher quality measurement. However, it is not deficient when a beginner therapist
distinguishes only the more evident changes during the myokinetic activation examination because in the end
he or she will arrive to the same finding model in the context of the whole anyway. The examination results
differ only in the entries of percentage value of the aforemetioned changes.
The evaluation of the myokinetic activation values requires concentraded practice. During the examination
the physiotherapist must take into consideration not only the patient’s individuality but he/she has to
acknowledge his or her age during the examination as well. That is to say that a child will hardly be as strong
as an adult. Resilience which is demonstrated in testing of some children is often surprising and, on the
contrary, the adult people often demonstrate lesser strength than it would be expected.
One individual’s level of “functional properties of muscle” is simply higher and the level of other individuals
is lower.
49
This is also reflected in their nature, abilities, skills, endurance, capacity etc. Therefore it is always necessary
to find another muscle and compare it with the weaker muscle.
In examining an athlete or a body-builder it rather difficult to find muscle attenuation for their muscle kinetic
activity exceeds the muscle activity of an ordinary person many times.
In such casse it necessary consider carefully even the minimal difference as the muscle attenuation symptom.
For objective examination, the patient may be helpful by informing the therapist about the ways his/her feels
during the examination.
3.2.1 THE MUSCLE ACTIVITY CHANGES COMPARED TO THE STANDARD
In the course of muscle activity, the individual motor units are activated in a non-synchronous manner, the
growth of muscle is gradual and it is impossible to achieve the moment of peak muscle force.
Instruction: “Make a move with maximum force” means that the patient makes a movement by
synchronization of all motor units (time summation) during which the maximum force is achieved, however,
only for a short time and at the expense of increasing muscle fatigue.
The aforementioned imply that, at normal circumstances, the muscle which is not impaired can not have the
same capacity all the time as the synchronization is achieved only in the end of a movement and on a shortterm
basis. In pathological circumstances this synchronization may come about even at the lower endeavor
intensity.
50
According to Kenna incoordination has evolved inside of muscle. It can be prevented by limiting the range
of motion.
The inhibited muscles may be manifested in the muscle shortening, tone increase, tenderness to palpation or
reversely in hypotonia, i.e. decreased muscle tone. Practical experience has proved that muscle that is in a
any way impaired or changed tends to more frequent and increased fatigue state.
Contrariwise, muscle with full myokinetic activation provides for the adequate facilitation of motor system,
it secures it with dependability and flexibility. Such muscle is fully engaged in motion stereotypes of an
individual and it serves in fully-fledged course of his/her life reliably.
3.2.2 EXAMINATION FEEDBACK
During the examination of specific muscle’s myokinetic activation, the therapist must always be aware of the
fact that by bringing the hands and fingers into contact with the body he or she is using pressure receptors
and motion receptors and that he/she takes advantage of spatial perception as well. At the same time
perception of pressure, motion and positon is interconnected. This is impossible to do by any instrument
application at one time, therefore the equipment of a human being appears to be unsurpassed in this sense
despite technology development. Each movement therapist makes in the course of examination generates an
intervention into the body-system and induces patient’s reaction, which can be noticed as so call back
reaction of another individual. The therapist’s impulse and the patient’s reaction represent instant and
unrepeatable event. However, the therapist’s interventions are not faithfully reproducible.
51
Why? On the hands, there is an extremely high number of receptors that therapist uses in the examination.
Therefore a human hand is the highest quality detector for disclosing the real nature of motion function of a
tissue and there is no such equipment which could replace it. Therefore it is a paradox that many therapist
refuse using touch and sight a by this they lose their most powerful allies in motor system treatment.
3.2.3 MUSCLE FORCE GRADING
The muscle tests are based on the studies of Pohl and Williams. In Czech Republic it was thoroughly
elaborated by Janda. The scale for the muscle force determination distinguishes following basic grades
grade 0 = no evidence of muscle contractility
grade 1 = muscle twitching, palpable or visible, no joint motion
grade 2 = complete range of motion against with gravity eliminated
grade 3 = complete range of motion against gravity, however, without any manual resistance
grade 4 = complete range of motion against gravity with moderate manual resistance corresponding to
standard force
grade 5 = complete range of motion against gravity with full resistance corresponding to maximum force
52
From contemporary point of view it is evident that for functional disorders assessment this type of test with
0-5 grades is insufficient. Due to the functional background the attenuation of muscle force (i.e.
pseudoparesis) often reaches the grade 4 or 5. Only in exceptional cases it gets around the grade 3 and lower.
The grade 5N (normal) corresponds to a normal muscle, or let us say, a muscle which functions very well. In
the complete range of motion, the muscle is capable of surpassing considerable external resistance, however,
this does not guarantee good quality muscle and all its functions. At first sight it can appear as healthy, only
the second look discloses the muscle’s easy fatigability.
That is why the myokinetic activation examination technique is particularly important as it discovers values
which are close to the standard. Consequently, such a limited and small testing scale is completely
insufficient for determining motion dysbalances connected with motor system functional disorders. The
unbelievably large scope of muscle impairment possibilities between the grade 4 and 5 is alarming indeed.
Therefore, in similar cases, it is essential to assess muscle fatigability, i.e. its myokinetic activation against
resistance.
3.2.4 PHYSICAL MUSCLE ACTIVITY
The field measuring the locomotor muscle activity is called kinesiology. Trigger points presence in muscles
causes change in the quality of their locomotor function.
53
At the same time the majority of trigger points are hidden, i.e. inarticulate. However, the quality change of
motor function is changing during the examination and it is possible to disclose this change only at the final
examination.
Physical muscle activity is divided to three types of contraction:
Concentric Isometric Contraction - muscle is actively shortening, contracting. This might be happening
during the whole course of motion when moving slowly. Nevertheless, muscle may be contracted very
quickly at the beginning of motion and the subsequent motion may be caused by inertia. Fast muscle
contraction at the beginning of motion is indicated as ballistic contraction and is characterized by rapidity
and slow fatigability.
Static Isometric Contraction - the length of the muscle does not change. No visible change can be registered
during this type of contraction, even though the motion is in progress. For instance, the muscle activity can
be observed during hardening of the muscle belly. This model examples are represented by consequently
different endurances and contractions which are extremely tiring as the blood and lymph circulation in
muscles is restricted.
Eccentric Contraction - breaking or contraction realized by muscle lengthening, is such muscle activity
where a muscle performs certain motion in opposite direction than it usually does.
Making systematic testing K. Lewis often observed that after any physiotherapeutic system intervention, e.g.
after manipulation, local anesthesia, needle application, post-isometric muscle relaxation or skin stretching
out, the weakened muscles generate more force than during the first examination in case of functional motor
system disorders.
54
This provides clear evidence for the following conclusion: muscle spasms, trigger zones, hyperalgic skin
zones, skin fold as well as the skin stretchability can be modified or adjusted eventually.
3.2.5 MYOKINETIC ACTIVATION EXAMINATION PROCEDURE
Damage or impairment of the muscle motility function can be disclosed only if one acknowledges the fact
that the standard muscle reaction differs and is changeable in case of every individual.
This means that each patient cannot be assessed according to predetermined pattern, but he or she must be
approached individually, his/her situation and state must be assessed objectively and the results should be
recorded in the expert MFK System.
The skills obtained during the professional MFK Method training enables the therapist to chose the adequate
manner of examination, the postion of the patient at a particular act e.t.c.
Examining myokinetic activation with the MFK Method is reproducible and comparable. The
physiotherapist approaches each patient individually. Every examination has its own, strictly defined system.
During examination the therapist takes advantage of the expert MFK System. The image on the computer
screen shows the patient’s exact examination position including description of the location which the
therapist is supposed to create resistance to.
55
Examination positions are specified in regard with to the highest level of isolation of a muscle from a muscle
group in which it normally functions. For this reason a few millimeter sections of muscle range are tested by
gradual application of pressure and its slow release. The stronger or more rapid pressure application could
result to muscle overloading, which is not the goal of the examination. In the first of examination, the muscle
is either strong and contracts outright or relaxes completely and moves in larger range of motion.
However, it may happen that the muscle quality is so called boundary and it the real quality can be found
only after repeated examination.
With the standard muscle force, the muscle can be used repeatedly without early sign of fatigue. When,
however, the muscle begins to cause pain during the examination, it is necessary to stop the examination and
mark the muscle as attenuated in its activity.
If the therapist acknowledges that the state of the muscle is standard, he/she must be totally assured that the
muscle reaction was in fact unfailing, reliable, secured, rapid, instant, with undoubted endurance and
qualitatively equal to the reaction in the first examination. The contrary state is represented by a reaction
which with delayed formation, reduced endurance a lower acceleration.
56
The fact of whether the muscle is in order or not is recorded in the computer program by the physiotherapist
and the expert MFK System files it to a clearly defined place. In case of the muscular system it concerns the
anatomic position, in case of the nervous system it comprises the nerve innervation etc.
The expert system works with data entered by the physiotherapist. In assessment of the “answer” of the
particular muscle to its myokinetic activation the physiotherapist must carefully decide whether the muscle is
in order or not, i.e. whether is in a normative state.
The expert MFK System provides the therapist with a sequence of examination positions in the exactly
defined order. It always puts emphasis on symmetrical examination of both halves of the body. It does not
assess the better or worse half but both halves at the same time.
It alway necessary to carry out the examination of all the positions offered by the expert MFK System.
The examination system forces the physiotherapist to work in a complex manner, saves the recorded data and
thereby the physiotherapist is able to use the data in the subsequent examination again in order to assess
improvement or deterioration of the motor system state.
By this he/she is enabled to detect even the slightest, in common practice easily overlookable problem and
the therapist is notified about it.
Fagitability of therapists is a matter, which the expert MFK System counts with and therefore it forces them
to work alway exactly and in a complex for the benefit of patients.
57
In the end of treatment, the examination of defective muscles is necessary to repeat. In this case therapists
examine only those muscles in relation to which the change against the standard was noted in the initial
examination. This enables patients to be convinced about the therapy efficiency.
In Generally it can be claimed that in usual medical practice there is a widely spread way of examination of
motor system during which the patient performs too many acts without being informed about their function
and purpose, without being advised on the examination system. It is generally accepted rule that a patient
should be informed about the current state of his/her motor system immediately after its recognition.
Especially if it true to say that informing the patients with their state of health results the patient being
motivated and cooperating actively. By the MFK Method a therapist does not carry out passive, one-sided
inspection. The method gives priority to active cooperation in and foreknowledge of individual steps, in the
course of which the therapist draws patient’s attention to resolving of the discovered deficiencies.
3.2.6 MYOKINETIC ACTIVATION EXAMINATION PRINCIPLES
The position of the examined person must be constant. Fixation and resistance must be constant. Direction,
speed and resistance must be maintained in the course of motion. The motion which is isotonic facilitate both
force and coordination assessment.
58
After recording of the discovered detail in the expert MFK System, the physiotherapist proceeds with
following step. The same is carried out on the other limb.
The examining therapist consults the particular findings with the patient.
3.2.7 EXAMINING POSITIONS
The therapist must respect all the examining positions determined by the expert MFK System and he/she
must use them in the precise order of the methodical succession.
The expert MFK System provides the examining positions the sequence in which a transitional finding is
taken account of. The system continuously automatically sets up this function in case of separate basic
muscle groups examination or in case that a more detailed revision of muscle chain is needed. By this the
functional condition of human posture in each examining positions is taken into account. The expert MFK
System enables the following variants of examining positions and images:
59
Figure 3.1: Therapist examining a patient.
3.2.7.1 NECK FLEXORS
Figure 3.2: Test
61
FUNCTION
During one-sided activity, the spinal incline takes effect to one side of the active muscle and it rotated to the
opposite side, during two-sided activity, the spine is bends forward.
Musculus longus capitis bending the head forward.
POSITION
The patient lies on the back and bends the head forward with upper limbs hanging freely along the body.
RESISTANCE
Subsequently, a resistance is provided by putting the extended fingers of on the forehead of the examined
person.
FIXATION
Meanwhile the shoulder is fixed by the other hand from the front.
MOTION
The patient is asked to raise the arm forward with the maximum force against the resistance.
64
3.2.7.3 MUSCULUS PECTORALIS MAJOR - PARS STERNOCOSTALIS
Figure 3.4: Test
65
FUNCTION
Adduction and internal rotation of the arm at the shoulder.
POSITION
The patient is lying on the back and raises the arm forward medially with the back of the hand upward.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by putting of the extended fingers on dorsum of the patient’s wrist.
FIXATION
The other should is meanwhile fixed by the other hand of the therapist from the front.
MOTION
The patient is asked to adduct the upper limb against the resistance with the maximum force.
66
3.2.7.4 MUSCULUS PECTORALIS MAJOR - PARS CLAVICULARIS
Figure 3.5: Test
67
FUNCTION
Adduction and internal rotation of the arm.
POSITION
The patient is lying on the back, the upper limb is raised forward with the back of the hand proximal.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by putting of the extended fingers on the dorsal side of the patient’s
wrist.
FIXATION
The other should is meanwhile fixed by the other hand of the therapist from the front.
MOTION
The patient is asked to adduct the upper limb against the resistance with the maximum force.
68
3.2.7.5 MUSCULI ABDOMINALES
Figure 3.6: Test
69
FUNCTION
Continuous trunk flexion from a lying position to a sitting position.
POSITION
The patient is lying on the back, he/she crosses the arms, bends the lower limbs at the knee, places the foot
slabs on the underlay and performs a bend-forward of the head and lifts the chest off the underlay up to the
inferior angles of the scapulas.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is made by putting the extended fingers on the shoulder of the examined person.
MOTION
The patient is asked to bend the chest forward against the resistance with the maximum force.
70
3.2.7.6 MUSCULUS RECTUS FEMORIS
(THE PART MUSCULUS QUADRICEPS FEMORIS)
Figure 3.7: Test
71
FUNCTION
Musculus quadriceps femoris – knee joint extension.
Musculus rectus femoris is the hip joint supporting flexor.
POSITION
The patient is lying on the back bending the knee at the hip to 105 Degrees and the shin bone is held
horizontally above the underlay.
RESISTANCE 1
The resistance is created by putting the extended fingers of the examiner proximally to patella.
RESISTANCE 2
Subsequently, the resistance is provided by putting the extended fingers proximally to the ankle joint
ventrad.
MOTION 1
At the examiner’s order the patient is asked to bend the lower limb against the resistance with the maximum
force at the hip.
MOTION 2
The patient is asked to extend the lower limp against the resistance with the maximum force at the knee.
72
3.2.7.7 MUSCULUS PIRIFORMIS
Figure 3.8: Test
73
FUNCTION
Abduction, extension and external rotation of the hip joint.
POSITION
The patient is lying on the back with the lower limb bended at 90 degrees at the knee and hip.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the edge of the inner side of the heel.
FIXATION
The bent lower limb is fixed from the upper side of the knee area.
MOTION
The patient is asked to perform external rotation against the resistance with the maximum force at the hip.
74
3.2.7.8 MUSCULUS POPLITEUS
Figure 3.9: Test
75
FUNCTION
Internal rotation of the shin bone during knee flexion.
POSITION
The patient is lying on the back with lower limb bent at 90 degrees at the knee, 100 degrees at the hip and
with the hip slightly externally rotated.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing of the extended fingers on the inner side of the forefoot and
on the inner side of the knee at the same time.
MOTION
The patient is asked to make attempt to perform the internal shin bone rotation against the resistance at the
same time.
76
3.2.7.9 MUSCULUS SARTORIUS
Figure 3.10: Test
77
FUNCTION
Flexion, abduction and external rotation of the hip joint, flexion and internal rotation of the knee joint.
POSITION
The patient is lying on the back with the 90 degree lower limb flexion of the knee, 130 degree flexion of the
hip and 10 degree external rotation of the hip.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the heel at the place of the Achilles
tendon’s attachment to calcaneus.
FIXATION
The examiner fixes the examined limb front the front of the knee.
MOTION
The patient is asked to perform a maximum force flexion of the knee against the resistance.
78
3.2.7.10 MUSCULUS PSOAS
Figure 3.11: Test
79
FUNCTION
It enables flexion and external rotation of the hip joint.
POSTION
The patient is lying on the back and bends the whole lower limb to 30 degrees and abducts the lower limb to
30 degrees at the same time.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the medial edge of the heel under the
ankle joint.
FIXATION
At the same time the patient’s pelvis is fixed by the other hand of the examiner on the other side, i.e. on the
anterior superior iliac spine.
MOTION
The patient is asked to perform a maximum force flexion against the resistance and at the same time to
slightly abduct his/her lower limb sideways and upward.
80
3.2.7.11 MUSCULUS TENSOR FASCIACE LATAE
Figure 3.12: Test
81
FUNCTION
Subsidiary flexor, abductor and internal rotator of the hip joint. It enables the iliotibial tract tension by which
it also facilitates tibial external rotation.
POSITION
The patient is lying on the back and bends the whole lower limb to 45 degrees at the hip joint and abducts the
lower limb to 45 degrees at the same time.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the lateral edge of the heel under the
ankle joint.
FIXATION
At the same time the patient’s pelvis is fixed by the other hand of the examiner on the same side, i.e. on the
anterior superior iliac spine.
MOTION
The patient is asked to perform maximum force lower limb abduction against the resistance.
82
3.2.7.12 MUSCULI ADDUCTORES FEMORIS
Figure 3.13: Test
83
FUNCTION
Thigh abduction
POSITION
The patient is lying with the extended lower limbs.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the internal edge of the heel.
FIXATION
The examiner fixes the metatarsus of the other lower limb by his/her upper limb.
MOTION
The patient is asked to perform maximum force lower limb abduction against the resistance.
84
3.2.7.13 MUSCULUS GLUTAEUS MEDIUS (GLUTEUS MEDIUS)
Figure 3.14: Test
85
FUNCTION
Through the gluteus medius muscle the hip joint abduction is carried out.
POSTION
The patient is lying on the back and abducts the whole lower limb to 40 degrees on the underlay.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the lateral edge of the heel under the
ankle joint.
FIXATION
Meanwhile, the therapist fixes the metatarsus of the other limb by the other hand.
MOTION
The patient is asked to perform the maximum force lower limb abduction against the resistance.
86
3.2.7.14 MUSCULUS TIBIALIS ANTERIOR
Figure 3.15: Test
87
FUNCTION
Dorsal flexion and supination of the foot.
POSITION
The patient is lying on the back with the lower limb extended, the foot is in the middle position of the ankle.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the upper sides of MTP joints of the
foot.
MOTION
The patient is asked to make the maximum force supination and dorsal flexion of the foot against the
resistance.
88
3.2.7.15 MUSCULUS PERONEUS LONGUS ET BREVIS
Figure 3.16: Test
89
FUNCTION
Foot pronation, supplementary plantar flexion and abduction of the foot.
POSITION
The patient is lying on the back with the lower limb extended, the foot is in plantar flexion.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the fifth MTP joint from the dorsal
side.
MOTION
The patient is asked to perform the maximum force foot pronation out of the plantar flexion position against
the resistance.
90
3.2.7.16 MUSCULUS TIBIALIS POSTERIOR
Figure 3.17: Test
91
FUNCTION
Plantar flexion and supination of the foot.
POSITION
The patient is lying on the back with the lower limb extended, the foot is in plantar flexion and supination.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided in the bow-shape direction by hanging on to the medial edge of the foot
against the motion direction.
MOTION
The patient is asked to perform the maximum force foot supination against the resistance.
92
3.2.7.17 NECK EXTENSORS
Figure 3.18: Test
93
FUNCTION
During one-sided action it causes the incline and sideway rotation of the spine to the side of the actuating
muscle, during both-sided action it facilitates spine erection and backward bending of the head.
POSITION
The patient is in prone position and bends the head backwards, the upper limbs freely lying along the body.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the area g between the vertex and
occiput of the head.
MOTION
The patient is asked to perform the maximum force bending of the head backward against the resistance.
94
3.2.7.18 MUSCULUS TERES MAJOR
Figure 3.19: Test
95
FUNCTION
Backward bending with adduction and internal rotation of the humerus.
POSITION
The patient is in prone position with the abducted and internally rotated upper limb bent backwards at 90
degree flexion at the elbow with the back of the hand placed on the back.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the ulnar side of the elbow.
FIXATION
The other hand of the examiner fixes the palm of the examined upper limb.
MOTION
The patient is asked to perform the maximum force internal rotation of the arm against the resistance.
96
3.2.7.19 MUSCULUS ERECTOR TRUNCI (ET CAPITIS) – SPINOTRANSVERSE SYSTEM
Figure 3.20: Test
97
FUNCTION
It rotates the spine to its side.
POSITION
The patient is lying in prone position, the trunk rotated, the backs of hands placed on the lumbar area
medially.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the dorsal side of the shoulder.
FIXATION
The back side of the thigh is fixed contralaterally.
MOTION
The patient is asked to perform the maximum force trunk rotation in the backward direction against the
resistance.
98
3.2.7.20 MUSCULUS QUADRATUS LUMBORUM
Figure 3.21: Test
99
FUNCTION
During the one-sided contraction it bends the lumbar spine sideways.
POSITION
The patient is lying in prone position. The examiner makes the sideway bend of the pelvis with the extended
lower limbs by 15 degrees.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the shin bone at the lower third
above the outer ankle.
FIXATION
The patient fixes the trunk by holding the underlay with the bent upper limbs.
MOTION
The patient is asked to perform the maximum force sideway pelvis bending with the extended lower limbs
against the resistance.
100
3.2.7.21 MUSCULUS GRACILIS
Figure 3.22: Test
101
FUNCTION
The hip joint abduction, flexion and extension and the knee joint flexion and internal rotation.
POSITION
The patient is lying in prone position with the lower limbs paralleled. The examined limb is bent to 125
degrees at the knee and the hip is externally rotated to 10 degrees.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by pressing on the inner side of the heel.
MOTION
The patient is asked to perform the maximum force internal rotation of the knee against the resistance.
102
3.2.7.22 MUSCULUS ILIACUS
Figure 3.23: Test
103
FUNCTION
Flexion in the hip and external rotation of the thigh.
POSITION
The patient is lying in prone position and bends the lower limb to 125 degrees at the knee joint and makes
the 10 % internal rotation of the hip.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by pressing on the outer side of the heel.
MOTION
The patient is asked to perform the maximum force external rotation of the hip against the resistance.
104
3.2.7.23 MUSCULUS GLUTEUS MAXIMUS
Figure 3.24: Test
105
FUNCTION
The back gluteus maximus muscle makes the extension and external rotation, the front gluteus maximus
muscle makes adduction of the lower limb.
POSITION
The patient is lying in prone position and bends the lower limb to 90 degrees at the knee joint with maximum
extension at the hip.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the dorsal side of the thigh.
MOTION
The patient is asked to perform the maximum force extension of the bent lower limb against the resistance.
106
3.2.7.24 MUSCULUS BICEPS FEMORIS
Figure 3.25: Test
107
FUNCTION
The knee joint flexion. The external rotator of the shin bone during the knee flexion.
POSITION
The patient is lying in prone position and bends the lower limb to 90 degrees at the knee joint.
RESISTANCE
Subsequently, resistance is provided by placing the extended fingers on the heel at the place of the Achilles
tendon’s attachment to calcaneus.
MOTION
The patient is asked to perform the maximum force flexion of the shin bone against the resistance.
108
3.2.7.25 MUSCUL
More
Less
Translation education
Master's degree - Masaryk University in Brno, Czech Republic
Experience
Years of experience: 20. Registered at ProZ.com: Oct 2016.
Adobe Photoshop, memoQ, Microsoft Excel, Microsoft Word, OmegaT, Trados Studio, SDLX, Trados Studio, XTM
Bio
I am a linguist with the master degree on English philology. As a translator with over 13-year long full-time experience in this translation business (euroscript, Amplexor (US, Luxembourg, Hungarian, Portugees, Polish, German and Swiss Amplexor offices and Semantix), I specialize in a wide variety of fields with the European Commission as my main client. The core field I translate the most is related to legal and legislative texts and technical translations in a wide range of areas, e.g. construction, engineering, transport, medicine, life science, media, radio interface, environment, finance, computer systems (software), agriculture, communications between governments and institutions, marketing etc.
Keywords: Czech, Slovak, legislation, technical, computer, environment, agriculture, media, medicine, marketing. See more.Czech, Slovak, legislation, technical, computer, environment, agriculture, media, medicine, marketing, European Commission. See less.
Portfolio